Tchýně
Když vám v uších znějí svatební zvony a berete si svou drahou polovičku, myslíte při tom zpravidla jen na světlé zítřky. Teprve později si s hrůzou uvědomíte, že jste si současně vzali také veškeré příbuzenstvo, kde výsadní postavení má většinou tchýně.
Už to slovo zní nepříjemně, nemyslíte? Často se stávají terčem nejapných vtipů. (Znáte ten: „Jak se dělí tchýně?“ „Sekerou!“) Pojmenovávají po nich nehezké špičaté kytky a všemožně jim křivdí.
Vždyť ty chudinky mají i dobré vlastnosti. Zaslechla jsem třeba hodnocení: „Nejlepší vlastností mé tchýně je to, že bydlí sto kilometrů daleko.“ A kromě toho, že vás snadno přivedou k rozvodu, k šílenství nebo k rituální sebevraždě, jsou celkem neškodné.
Stačí se psychicky vyrovnat s několika maličkostmi. Když k vám dorazí na návštěvu, pravděpodobně prohlásí, že ji dostatečně nadšeně nevítáte, potom před obědem nakrmí vnoučata sladkostmi a vydá se na špionážní obhlídku vaší domácnosti. Při názorové neshodě se uchýlí k citovému vydírání či výhrůžkám.
Jak říkám, jsou to skutečně maličkosti, nad které je třeba se povznést, a tím si zachránit duševní zdraví. Preventivně odkliďte z dosahu vše, co by mohlo posloužit jako vražedný nástroj. Mějte neustále na paměti fakt, že bez vaší tchýně by nebyla na světě ani vaše drahá polovička. Nasaďte konstantní úsměv číslo
