1. leden v literatuře - 1. 1. 1888 se narodil Eduard Bass

EDUARD BASS

* 1. 1. 1888 Praha

+ 2. 10. 1946 Praha

prozaik, novinář, textař, kabaretiér, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér

Roku 1910 vystoupil jako recitátor a zpěvák v kabaretu Bílá labuť. Jednalo se o spolutvůrce kabaretu Červená sedma. Spolupracoval se satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky. V letech 1921–1933 působil jako redaktor Lidových novin. Od roku 1933 byl šéfredaktorem Lidových novin, tuto činnost vykonával až do roku 1942, s obdobím po r. 1939 je spojen nucený odchod židů z LN, E. Bass s ním asi nesouhlasil, ale nepostavil se proti němu, ani nerezignoval na svoji funkci. Někteří kritici LN tohoto období naznačují, že aktivita propouštění byla větší než nutná – což jako šéfredaktor mohl ovlivnit, jiní se domnívají, že E. Bass dělal, co bylo v jeho silách.

Dílo

Jak se dělá kabaret? (1917)

Náhrdelník: Detektivní komedie o jednom aktu (1917)

Letáky (1917-19 -1920)

Klabzubova jedenáctka (1922) - příběh otce, který má jedenáct synů, ze kterých vytvoří profesionální, neporazitelný fotbalový tým. Bass se zde humornou formou zamýšlí i nad etikou a profesionalitou sportu.

To Arbes nenapsal, Vrchlický nezbásnil (1930) - literární parodie, které se setkaly s velkým ohlasem

Cirkus Humberto – Cirk Umberto (1941) - román byl zamýšlen jako povzbuzení českého národa, vyzdvihovány jsou spravedlnost, přímost, ctižádost, ... . Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho činností u cirkusu.

Lidé v Maringotkách – Též Lidé z maringotek (1942) - soubor povídek z cirkusového prostředí. Tzv. cirkusový dekameron.

Kázáníčka (1946)

Povídky (1956)

Rozhlásky (1957)

Pražské a jiné historie (1968)

Na lodi za pohádkou (1969)

Postavy a siluety (1971)

Moje kronika: Vzpomínky a korespondence (1985)

Kromě toho vytvořil řadu rozhlásků, šansonů, skečů a kupletů– některé z nich zlidověly (např. Nešťastný šafářův dvoreček)