10. červenec v literatuře - 10. 7. 1928 se narodil Karel Šiktanc

KAREL ŠIKTANC

* 10. 7. 1928 Hřebeč u Kladna

básník, novinář a překladatel

Pochází z rodiny truhláře a zaměstnance kladenských oceláren. Vystudoval Amerlingův učitelský ústav v Praze a ve studiu pokračoval na pražské pedagogické fakultě, ale nedokončil je. V roce 1950 pracoval krátce jako redaktor v deníku Mladá fronta a téhož roku přešel do Čs. rozhlasu. V letech 1955 - 59 byl členem redakční rady časopisu Květen, kde se podílel na vzniku a činnosti literární skupiny s programem tzv. poezie všedního dne. Od roku 1960 pracoval jako vedoucí redaktor v nakladatelství Mladá fronta, později jako šéfredaktor. Po roce 1970 musel opustit nakladatelství, stal se ineditním autorem, jeho jméno se přestalo objevovat v literárních slovnících, jeho knihy byly vyřazeny z knihoven. Byla zničena převážná část nákladu již vytištěné sbírky Mariášky. V 70. a 80. letech mu byla zakázána publikační činnost, své práce zveřejňoval v samizdatu a exilových nakladatelstvích. Po listopadu 1989 působil krátce ve funkci předsedy Obce spisovatelů a do roku 1992 byl členem její rady. V letech 1993 - 95 řídil v nakladatelství Český spisovatel edici České básně. V roce 1989 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta za sbírku Srdce svého nejez a v roce 2000 Cenu Českého literárního fondu. Za sbírku Šarlat z roku 1999 získal Státní cenu za literaturu. Sbírka Zimoviště získala cenu Magnesia Litera pro nejlepší básnickou knihu roku 2004. Společná kniha s Oldřichem Králem Tři nadání se stala knihou roku 1999 dle ankety Lidových novin.

Dílo

Je autorem reportáží a pohádek, překladatel a především lyrický básník. Charakteristickými rysy Šiktancovy poetiky jsou metaforika, dramatičnost, vesnické motivy, diferenciace jazykových vrstev apod. K hlavním oblastem poezie patří téma paměti individuální, rodové, národní i mytické a téma času.

Poezie:

Tobě živote - 1951, sbírka, kterou vstoupil do literatury

Pochodeň jara - 1954

Vlnobití - 1956

Žízeň - 1959

Heinovské noci - 1960, sbírka inspirovaná zničením Lidic

Sbírky 60. let představují vrchol tehdejšího básníkova vidění světa:

Nebožka smrt - 1963

Artéská studna - 1964

Zaříkávání živých - 1966

Město jménem Praha - 1967

Horoskopy - 1969

Adam a Eva - 1968, tato básnická sbírka dává zaznít autorovým obavám o lidskou existenci v samé její podstatě.

Mariášky - 1970, sbírka, jejíž větší část nákladu byla skartována.

V sedmdesátých letech napsal mj. samizdatové sbírky a básnické skladby:

Český orloj - samizdat 1974, Praha 1990, skladba je uspořádána do dvanácti básní ročního cyklu a koncipovaná jako fiktivní rozhovor otce se synem.

Jak se trhá srdce - charakter sbírky určuje tematika venkovského prostředí

Díla obsahující tragické motivy devastace soudobého světa a plynoucího času, spojené s tématem folklorní a křesťanské tradice:

Utopenejch voči:

- Pro pět ran blázna krále

- Sakramenty

Srdce svého nejez

Další díla:

Tanec smrti aneb Ještě Pánbů neumřel - skladba opírající se o tradici středověkých a barokních tanců smrti a lidového divadla

Ostrov Štvanice

Hrad Kost

Šarlat

Tři nadání - 1999

Zimoviště - 2004

Literatura pro děti a mládež:

Pohádky chudé na řádky - 1962

Kapela pana Anděla - 1970

Královské pohádky a další svazky

O dobré a zlé moci - 2000, pohádkový soubor

Pro rozhlas a televizi napsal též hry:

Putování za králem - 1990