KAREL STEIGERWALD
* 11. 4. 1945 Vacíkov
dramatik, scenárista a novinář
Narodil se v rodině lesníka. Dětství prožil ve svém rodišti, posléze se jeho rodina přestěhovala do Lomnice nad Popelkou. Střední školu v Semilech zakončil roku 1963 maturitou. V roce 1963 byl přijat na ČVUT na Elektrotechnickou fakultu, ale v letech 1967 - 1972 vystudoval scenáristiku na FAMU. V roce 1973 se stal scénáristou Filmového studia Barrandov, později zde působil jako dramaturg. Spolupracoval s Činoherním klubem v Ústí nad Labem. Od roku 1988 byl dramaturgem a později šéfem činohry Divadla Na zábradlí (1990 - 1993). Od roku 1994 je volným spisovatelem, zároveň redaktorem a žurnalistou, píše do Lidových novin a Mladé fronty Dnes.
Dílo
Ve svých dílech užívá paraboly, prvků grotesky a absurdního divadla, satirické a kulturní nadsázky a dialogu založeném na frázi a jazykovém automatismu.
Hry:
Mocenské struktury na potlačení demokratických principů přežívají všechny krizové události.
Dobové tance - 1980, „normalizace“ z roku 1852 na Jičínsku. Tato groteska přijímá některé postupy absurdního divadla, především v zacházení s jazykem. Děj se odehrává v době bachovského absolutismu.
Foxtrot - 1982, události z let 1919 - 45.
Tatarská pouť - 1988, padesátá a šedesátá léta 20. století
Karel Steigerwald své pojetí dramatu, zřetelně blízké filmovému vidění, uplatňoval i v dalších hrách:
A tak tě prosím, kníže - 1982
Neapolská choroba - 1984, o velké katastrofě, která vyvrátila civilizaci
Jak hlouposti narostly parohy - 1986
Hoře, hoře, strach - 1989
Oprátka a jáma - 1991
První kroky demokrata - 1990
Hospoda všedního dne - 1990
Italské pohyby - 1990
Nobel - 1994
Obrana sprostých slov - 1999, svazek věnovaný publicistice
Všem dílům je společná bystrost, inteligence a nemalá míra ironie, nicméně by se dalo říct, že v samém poslání dramatu nezapře autor duchovní spříznění s Nikolajem Vasiljevičem Gogolem a jeho Revizorem.