12. červenec v literatuře - 12. 7. 1904 se narodil Pablo Neruda

PABLO NERUDA

* 12. 7. 1904  Parral (Chile)

+ 23. 9. 1973  Santiago de Chile (Chile)

básník, diplomat

Narodil jako Ricardo Neftalí Reyes v rodině železničáře. Již měsíc po jeho narození mu zemřela matka Rosa Basoaltová de Reyes, vesnická učitelka, na tuberkulózu. Otec se v roce 1906 přestěhoval do středochilského města Temuka, kde se znovu oženil. Chlapce vychovávala nevlastní matka. 

V roce 1920 ukončil studium na lyceu, vysokoškolské studium však nedokončil. Chtěl se plně věnovat poezii. Své první básně publikoval již ve čtrnácti letech. V roce 1917 uveřejnil časopis La Manan článek Nadšení a vytrvalost od Neftalího Reyese. Pod různými pseudonymy publikoval řadu básní v různých časopisech. Získával první úspěchy v soutěžích z literatury, vydobyl si první cenu v konkurzu Federace chilských studentů za poému Sváteční píseň. Spolupracoval s časopisem Claridad, kde tiskl své verše a články. Působil v diplomatických službách např. v Asii, Latinské Americe, ve Španělsku nebo v Paříži. Angaažoval se politicky, v roce 1945 byl zvolen senátorem. Ve válečných letech 1940 - 44 působil jako generální konzul v Mexiku. V době, kdy probíhala krvavá bitva o Stalingrad, vyzval spojence k otevření druhé, západní fronty. V poválečných letech po politickém převratu byl ve své zemi perzekuován a v letech 1949 - 52 žil v exilu, mj. i v Československu v roce 1950. Po návratu do vlasti se nadále zúčastňoval politického života. Angažoval se v kampaních při prezidentských volbách v letech 1958 a 1969. Kandidátem byl Salvador Allendo. Působil v mezinárodním mírovém hnutí Penklubu a v dalších organizacích.

11. září 1973 uskutečnili fašističtí generálové v čele s Pinochetem krvavý vojenský převrat a svrhli vládu Lidové jednoty. Byl vyhlášen vyjímečný stav a nastolen krutý teror, který stál životy tisíců lidí. Smrtelně nemocný Pablo Neruda byl v posledních dnech svého života zdrcen tragédií své vlasti. Poslední zápis v jeho memoárech ze 14. září 1973 zachycuje hrdinskou smrt prezidenta Allenda. O deset dní později, 24. září Pablo Neruda zemřel. Jeho domy byly vypleněny a jeho rakev obklopil obraz zkázy. Jeho pohřeb se stal na dlouhou dobu poslední velkou veřejnou manifestací proti fašistickému režimu.

Dílo

Kniha soumraku (1923)

Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství (1924, česky vyšla v r. 1964)

Nadšený pracovník (1933, psáno 1923) a Pokus o nekonečného člověka – (1926) jsou prvními pokusy o cyklickou poezii, zahrnující svět v rozměru kosmickém i historickém

Sídlo na zemi (1935, česky vyšla v r. 1976) – vrcholná sbírka básní prvního období; pod chaotičností rozbitého světa objevuje osamělý jedinec tušení jednoty vesmíru, básník sestupuje do nitra hmoty, do temných hlubin země a času, kdy vše bylo bez tvaru a beze jména, odkud povstává poezie opakující zrození světa, básně intimní a lyrické, silně eroticky nabité,také básně inspirované autorovým pobytem v jihovýchodní Asii a ve Španělsku

Španělsko v srdci (1937, česky vyšla v r. 1946 a 1976) – básník kronikář každodenních bojů a „všech věcí“, vznikla z politické aktivity na pomoc republikánskému Španělsku

Veliký zpěv (1950, česky vyšla v r. 1978)- lyricko-epická skladba o patnácti oddílech, básnická epopej Latinské Ameriky od jejího zrodu přes inckou minulost „kamenné matky Machu Picchu", období kolonialismu a osvobozeneckých bojů, diktátorských režimů až k oslavě rodné země a jednotlivých oblastí jihoamerického kontinentu a Tichého oceánu a vzdání díků všem, kdo se zasloužili o rozvoj země, součástí je i vyjádření lidské solidarity a litanická výzva na obranu míru, toto dílo je chápáno jako Nerudův odklon od dřívější hermetické poezie úzkosti a samoty lidského individua k poezii jako zbrani v revolučním boji, ale také krásy světa v jeho složitosti a rozpornosti, historické a přírodní provázanosti

Kapitánovy verše (1952, česky vyšla v r. 1979)

Hrozny a vítr (1954)- sbírka, která obsahuje i báseň Pražský rozhovor věnovanou Juliu Fučíkovi

Elementární ódy (1954)

Kniha výstředností (1958) – vyjádření světa v jeho rozpornosti

Sto milostných sonetů (1959, česky vyšla v r. 1985)

Plné moci (1962)

Zápisník z Isla Negra (1964)

Konec světa (1969)

Ještě (1969, česky vyšla v r. 1974)

Plamenný meč (1970)

Nebeské kameny (1970)

Valparaíso (1971)

Neužitečná geografie (1972)

Oddělená růže (1972)

Výzva k nixonvraždě a chvála chilské revoluce (1973)

Zimní zahrada (1974)

Žluté srdce (1974)

2000 (1974)

Elegie (1974)

Kniha otázek (1974)