Dílo:
Vladimír Neff se svým epickým talentem a vypravěčským uměním zařadil mezi nejplodnější české prozaiky 20. století. Trvalým rysem jeho tvorby je sklon k ironii a parodii a nadhled. třebaže nedává své filozofické názory přímo najevo, v celé jeho tvorbě jsou patrné rozsáhlé vědomosti.
Jakési přípravné období zahrnuje několik parodií detektivek:
*Nesnáze Ibrahima Skály - 1933
*Lidé v tógách - 1934, příběh z antického Říma
*Papírové panoptikum - 1934
*Temperament Petra Bolbeka - 1934
*Poslední drožkář - 1935, fantastická satira
Společenská, poněkud schematická kritika se objevuje v románech:
*Malý velikán - 1935, autor zde promítá své vlastní zkušenosti z mládí, kritizuje tu měšťanskou společnost
*Dva u stolu - 1937, spor dvou bratrů o dědictví po otci
*Bůh zbytečnosti - 1939, román
*Vyhnáni z ráje - 1939, satira
Autobiografické motivy se objevují v dílech:
*Třináctá komnata - 1944, románový příběh malého chlapce Kosti žijícího na Kampě
*Marie a zahradník - 1945, novela opět z prostředí Kampy
Po 2. světové válce se Vladimír Neff zaměřuje na historické náměty:
*Srpnovští páni - 1953, román z období husitských válek
Na osudu dvou měšťanských rodin - Bornů a Nedobylů - líčí autor vývoj české společnosti po dobu od poloviny 19. století až prakticky do jeho současnosti - do roku 1945. Ukazuje tu na celou řadu negativních jevů, např. ztrátu vlastenectví rodiny Bornů, rozpory Rakousko-Uherska a české buržoazie, honbu za penězi aj.
Druhým vrcholem Neffova díla je pseudohistorická románová trilogie ukazující osudy šlechtice Petra Kukaně z Kukaně, který se v 17. století protlouká světem. Pokouší se řídit si vlastní stát po svém, usiluje o lepší svět. Je však osamocen s vidinou ideálu a skončí tragicky.
*Královny nemají nohy - 1973
*Prsten Borgiů - 1975
*Krásná čarodějka - 1980
Některé prózy Vladimíra Neffa se staly podkladem pro filmové a televizní adaptace, z nichž vedle dalších vynikají Tajemství krve, Třináctá komnata, Sňatky z rozumu, Zlá krev a Trampoty pana Humbla.
Odborná práce:
*Filozofický slovník pro samouky neboli Antigorgias - 1948, Gorgias byl starořecký filozof žijící v letech 483 - 375 př.n.l., který popíral možnosti poznávání a mezilidské jazykové komunikace