13. červen v literatuře - 13. 6. 1893 se narodila Dorothy Sayersová

DOROTHY SAYERSOVÁ

* 13. 6. 1893 Oxford (Anglie)

+ 17. 12. 1957 Witham

spisovatelka, překladatelka

Narodila se v rodině anglikánského duchovního, který byl také ředitelem pěveckého sboru a klasickým filologem. Díky otci získala zájem o klasické jazyky a literaturu a melodický hlas, kterým dokázala zaujmout posluchače při její pozdější přednáškové činnosti. Vyrůstala jako jedináček v okruhu dospělých členů rodiny, byla velmi zvídavá a inteligentní. V patnácti letech byla poslána studovat internátní střední školu v Salisbury. Na této škole nebyla spokojena, navíc po onemocnění spalničkami zůstala holohlavá. Při výšce 180 cm, silné postavě a neohrabanosti nebyla ideálem pro manželství. V osmnácti letech získala stipendium na dívčí kolej Sommerville v Oxfordu, ale ani zde nezapadla do představ o řádné studentce. V době, kdy přístup na vysokou školu pro ženy byl pouze výjimečný a při studiu musely studentky doprovázet gardedámy, se výstředně oblékala i chovala, na veřejnosti kouřila doutník, obklopila se skupinou rebelů, psala básně a vedla vášnivé diskuse. Absolvovala v Oxfordu s titulem v moderních jazycích jako jedna z prvních žen. Po ukončení školy odjela zpět na otcovu faru a věnovala se četbě. Krátce učila na místní obecné škole. V roce 1918 se rodina odstěhovala na odlehlý venkov, kde nemohla najít naprosto žádné pracovní uplatnění. Po krátkém působení ve Francii se ocitla v roce 1921 v Londýně a začala pracovat v Bensonově reklamní agentuře jako textařka a zůstala tam deset let. Kolegové ji seznámili s bohémským prostředím Chelsea a Bloomsbury a Sayersová se našla v bouřlivých diskusích a nápaditém oblékaní a chování. V době, kdy vydala první detektivní román, nebyla provdaná a čekala dítě. Syn se narodil v roce 1924 (porod byl tajný po půlroční dovolené na neznámém místě), dala ho na vychování a později v závěti uvedla, že se o jejím životě smí psát až padesát let po její smrti. Kdo je jeho otcem, se neví. V roce 1926 se vdala za bývalého válečného zpravodaje Osvalda Arthura Fleminga, kterého finančně podporovala až do jeho smrti v roce 1950. Zajímavé je, že adoptovali syna Sayersové, ale nikdy s nimi nebydlel.

Kromě psaní detektivních příběhů přispívala do filosofického časopisu Modern Languages, překládala ze starověké francouštiny, dále přispívala do rozhlasu, přednášela. Odmítla převzít čestný doktorát z bohosloví od arcibiskupa canterburského za své náboženské práce, ale v roce 1950 převzala čestný doktorát za literaturu od Durhamské university. Od roku 1949 do své smrti byla předsedkyní Detektivního klubu.

Dílo

Vražda žádá metodu - první její detek. román

Vražda potřebuje reklamu - zkušenosti

z práce v reklamní agentuře

Mračna svědectví

Fakta k případu - negativní postava románu je zpodobněním jejího manžela

Lord Petr studuje mrtvolu - detektivní povídky

Dobrodružný život milovníka starých tisků

- soubor detektivních povídek.

Devět krejčíků

Katovy prázdniny

Rybářská taškařice o ukradeném žaludku

Podivné námluvy lorda Petra

Pět falešných stop

Nepřirozená smrt

Nepříjemnost v klubu Bellona

Mrtvola nutná

Leopardí dáma

Lásku a vraždu neutajíš

V roce 1937 je jejím hrdinou naposledy lord Petr, od té doby se zřekla literární činnosti a věnovala se pouze překladateské činnosti - překlady Dantovy Božské komedie, dále psala náboženské eseje a hry.