13. červen v literatuře - 13. 6. 1953 se narodila Iva Procházková

IVA PROCHÁZKOVÁ

* 13. 6. 1953 Olomouc

dramatička, scenáristka, prozaička

Narodila se v rodině spisovatele Jana Procházky, který se v roce 1968 stal jednou z předních osobností Pražského jara. Po sovětské okupaci Československa byl prohlášen za ineditního autora, byl sledován jako nepřítel státu. Sestra Lenka Procházková je rovněž spisovatelkou. Po maturitě v roce 1972 nesměla Iva Procházková studovat na žádné vysoké škole. Pracovala v manuálních zaměstnáních a v roce 1983 odjela s manželem, režisérem I. Pokorným a dětmi do Rakouska. V roce 1986 se celá rodina přestěhovala do západoněmecké Kostnice, kde založili autorské divadlo Schlauer Kater. Od roku 1988 žili v Brémách, kde spolupracovali s divadlem Theater im Packhaus. V roce 1994 se vrátili do Prahy. Od roku 1998 pracuje Iva Procházková jako dramaturgyně v České televizi.

Dílo

Ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let pocházejí divadelní hry inscenované ještě v Čechách:

Venušin vrch - 1977

Postavení mimo hru - 1980

Poslední život - 1983, tato hra měla vzhledem k autorčině emigraci jen jedno představení.

Už v zahraničí byly hrány některé její hry:

Vdova po básníkovi - v Čs. televizi 1991

Erasmovy velké arkády - v Čs. televizi 1992

Próza:

Výprava za zlatou rybičkou - v zahr. 1988, román je svědeckou výpovědí o sedmdesátých létech

Penzion na rozcestí - 1991, povídkový soubor

Autorka se však věnuje především dětské literatuře. Její příběhy pro děti a mládež jsou charakteristické svým hravým, harmonizujícím vyprávěním které spojuje fantazijní prvky s reálným světem dětských hrdinů.

Začínala psaním pro menší:

Komu chybí kolečko? - 1975

Rozhodující se pro ni stala próza pro pubescenty:

Pět minut před večeří - 1992

Červenec má oslí uši - 1994

Čas tajných přání

Karolína

Soví zpěv

Jožin jede do Afriky

Je rovněž autorkou televizních inscenací a seriálů:

Dům poslední radosti – 1997