V roce 1997 vyšly knižně Knapovy vzpomínky nazvané Bez poslední kapitoly.
Dílo:
Knapovo dílo kombinuje realistické a impresionistické prvky. Inspiraci pro svoji literární tvorbu nacházel u severských autorů a z českých např. u Antala Staška, Karla Václava Raise a impresionisty Fráni Šrámka. Většinu témat svých děl věnoval zcela v duchu ruralismu venkovskému životu.
Romány
*Ztracené jaro (1922)
*Réva na zdi (1926) – román s tématem selství; sedlák Kašpar je na syna Josefa tvrdý, jedná s ním hůř než s čeledínem; Josef se zamiluje a ožení, otec jej nechá bydlet na statku ale odveze si všechen majetek a syn tak musí začít od píky
*Muži a hory (1928) – román z prostředí Podkarpatské Rusi, o životě domorodých pastevců
*Vysoké jarní nebe (1932) – román s tématem krize mladého manželství
*Cizinec (1934) – tragický příběh hospodáře-ztroskotance
*Puszta (1937) – román z prostředí Podkarpatské Rusi
*Dívčí hlas (1938) – úředník se dostává do těžké situace, když se po rozvodu stará o svoji dcerku.
*Věno (1944) – román v podkrkonošské vesnice
*Dokud vane vítr (1968) – budoucí herečka jede přes otcův zákaz do Prahy, aby viděla položení základního kamene Národního divadla.
*Vzdálená země (1969) – příběhem o promarněném životě; hrdinou je vesnický lékař, který ve válce ztratí přítele; až díky tomu si uvědomuje, jak důležitá pro něj musí být jeho dcera dceři.
*Bez poslední kapitoly (1997) – vzpomínková kniha
Odborné práce o divadle
*Hilbert (1926)
*Zöllnerové: Dějiny divadelního rodu (1958)
*Umělcové na pouti: České divadelní společnosti v 19. století (1961)
*Čtyři herečky: Spurná, Vojtová, Brzková, Beníšková (1967)
Literárně-historické práce
*Alej srdcí (1920) – debutová kniha esejů věnovaných českému poválečnému básnictví
*Úvod do krásné literatury (1924)
*Cesty a vůdcové: k literatuře let dvacátých (1926)
*Básníci selství (1932)
*Fráňa Šrámek (1937)
*Literatura české půdy (1939)
*Selma Lagerlöfová (1949) – studie o této významné švédské autorce
Básnické sbírky
*Neznámému bohu (1929)
*Zaslechnutý hlas (1997) – verše z vězení