14. červenec v literatuře - 14. 7. 1910 se narodila Helena Šmahelová

HELENA ŠMAHELOVÁ

* 14. 7. 1910 Pardubice

+ 5. 11. 1997 Rakovník

prozaička

Pocházela z východočeské mlynářské rodiny. Prožila poměrně rušné dětství a mládí. S rodiči pobývala na Moravě a později na Slovensku v Bratislavě, kde také zahájila své středoškolské studium na reálce. To však nedokončila neboť se vrátila do Čech za nemocnou matkou do Ledče nad Sázavou. Po smrti obou rodičů se odstěhovala k babičce do Chrudimi, v Jaroměři se vyučila knihkupkyní. V roce 1931 nastoupila v Chrudimi jako úřednice v okresní nemocenské pojišťovně. Zde se seznámila s Bohumilem Markalousem, který byl již v té době známý spisovatel píšící pod jménem Jaromír John.

V květnu roku 1937 odešla do Prahy a opět zde nastoupila jako úřednice v nemocenské pojišťovně. 2. světovou válku přežila s obtížemi. V roce 1943 odešla díky J. Johnovi z místa úřednice a zbytek války prožili ve Slatiňanech. Po válce se vrátila ke studiu, dokončila reálné gymnázium a od roku 1946 studovala na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci, titul PhDr. získala v roce 1952. Po smrti J. Johna uzavřela sňatek s docentem olomoucké filozofické fakulty Pavlem Trostem.

Po promoci krátce pracovala jako léčebný psycholog v brněnské psychiatrické protialkoholické léčebně. V roce 1956 odešla s manželem do Prahy a pracovala jako spisovatelka z povolání.

Prvními díly se Helena Šmahelová řadila k psychologické próze, neboť psychologie byla jejím studijním oborem na fakultě.

V popředí jejího zájmu stály citové procesy zejména ženských hrdinek, které se snažila vyjádřit složitou tvárnou výstavbou. Po roce 1948 tato próza neodpovídala normám doby, proto se autorka uchýlila nadlouho do sféry literatury pro děti a mládež. K próze pro dospělé se vrátila v uvolněnější atmosféře šedesátých let.

Dílo

Sedmý den odpočívej (1940) - novela

Pelantovi (1944) - román, po přepracování vydán pod názvem Dědicové snů.

Cesta ze zármutku (1961)

Devět tisíc dnů (1963)

Sobectví (1968)

Žena roku 1900 (1979) - román, který je bezpochyby autorčiným nejzávažnějším dílem.

Stíny mých otců

Stopy mých otců

Hlasy mých otců

Vzpomínky na Jaromíra Johna (1979) - paměti

Útěk postřeleného zajíce (1989) - román se silně autobiografickými prvky

Mládí na křídlech (1959)

Velké trápení (1957)

Magda (1959)

Jsem už velká dívka (1963)

Dobrá mysl (1964)

Žárlivost (1975)

Chrabrovka

Dědicové snů (1974)

Dora a medvěd (1968)

Dora na cestách

Dům radostí (1982)

Dva týdny prázdnin (1960)

Já a moji drazí

Karlínská číslo 5 (1961)

Kdy příjde Dora?

Kůň s krávem neboli Svatba po hanácku (1984)

Lenka a Bob (1964)

Muž a žena (1972)

Planá růže, růžička šípková (1958)

Smuteční hostina

Vůně letních jablek (1980)