STANISLAV RUDOLF
* 16. 2. 1932 Jičín
spisovatel, filmový scenárista

Narodil se v rodině železničáře a zemědělské dělnice. Od dětství až po dospívání žil v Železnici nedaleko rodiště. Stanislav Rudolf maturoval na jičínském gymnáziu, vyučil se i promítačem filmů. Po maturitě se hlásil na filmovou fakultu AMU, nebyl však přijat a proto vzal nabídku do Výzkumného ústavu rozhlasové a televizní techniky v Praze, kde pracoval tři měsíce. Rozhodl se vystudovat Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Potom působil jako učitel v Chrašticích u Písku, kde se také oženil, a v Lázních Bělohrad. Do roku 1960 studoval na Vysoké škole pedagogické v Praze češtinu. V letech 1961 - 65 přednášel českou literaturu a teorii literatury na Pedagogické fakultě UK v Brandýse nad Labem. Stal se redaktorem Pionýrských novin, kde poznal práci pionýrských oddílů a na cestách za reportážemi poznal i různé osudy dětí. Ty ho později inspirovaly ke psaní knih pro děti. Od roku 1970 pracoval jako redaktor v časopise Květy, kde zůstal až do roku 1977. V letech 1977 - 82 žil jako spisovatel z povolání. Díky své práci, ale zároveň i cestovatelské vášni navštívil řadu cizích zemí, jako například bývalý Sovětský Svaz, Egypt, Tunisko nebo Francii. Díky své pedagogické činnosti poznal dobře svět mladých, jejich vývojové vlastnosti i jejich slang. V tvorbě pro dospělé se soustřeďuje na mezilidské vztahy, zvláště pak v rodině.
Dílo
Próza:
Milionová holka (1976) - autor opět zvýrazňuje pozitivní úlohu sportu
Metráček aneb Kosti jsou vrženy (1977) - pokračování povídky Metráček
Časová ztráta (1988)
Nebreč, Lucie (1972)
Něžně háčkovaný čas (1973)
Kopretiny pro zámeckou paní (1973) - povídka je příběhem dívky, která sama pečuje o rodinu, bylo zfilmováno
Romány o společenských problémech doby:
Běh znaveného koně (1983)
Všechny mé lásky (1985)
Pusinky (1985)
To jsme prosím nebrali (1988)
Z deníku Pampelišky (1991)
Blíženci (1992)
První polovina neba (1993)
Kalendář pro zamilované holky (1995)
Moje paličaté IQ (1996)