17. leden v literatuře - 17. 1. 1905 se narodil Jan Zahradníček

JAN ZAHRADNÍČEK

* 17. 1. 1905 Mastník u Třebíče

+ 7. 10. 1960 Uhřínov

esejista, překladatel a básník

Narodil se v početné selské rodině na Vysočině. Jeho rodina vlastnila hostinec, kde musel pomáhat. V dětství měl nehodu, nešťastně spadl ze seníku a poranil si páteř. Krátce se učil krejčím, potom vystudoval gymnázium v Třebíči. Studia Filozofické fakulty v Praze

nedokončil. Žil nejprve v Praze, později v Uhřínově na faře u švagra básníka Jana Dokulila. Přátelil se s mnoha významnými básníky (například se Seifertem, Halasem, Holanem, Horou a Palivcem). Od roku 1938 do roku 1948 redigoval katolický časopis Akord, po roce 1945 byl nakladatelským redaktorem v Brně. Přispíval do časopisu Lumír. Byl také překladatelem, a to zejména z němčiny a francouzštiny. Prokázal i nejeden hrdinský čin, skryl manželku generála Ludvíka Svobody před fašisty. V roce 1951 byl klerofašistickou zelenou internacionálou se skupinou katolických intelektuálů a spisovatelů zatčen a nezákonně odsouzen k třinácti letům vězení za velezradu. V době, kdy se jednalo o jeho propuštění, mu po otravě houbami zemřely dvě dcery. Propuštěn byl po všeobecné amnestii v roce 1960, několik měsíců poté  však v Uhřínově zemřel na následky žalářování. Jan Zahradníček patří k nejtragičtějším postavám české poezie.

Dílo

sbírka Pokušení smrti - v díle převažují motivy bolesti a smrti.

Jeřáby, Žíznivé léto, Pozdravení Slunci - tyto sbírky obsahují spor mezi přirozenou lidskou podstatou a touhou po moci, smrti. Postupně zde probíhá smíření s lidskou podstatou a hlavně je důležitá víra.

sbírka Svatý Václav - ukazuje důležitost světců pro národ

Jedním z jeho vrcholových děl je La Saletta (což je poutní místo v Grenoblu, kde se podle legendy zjevila malým pasáčkům krav Panna Maria). Toto dílo je nejchmurnější ze všech, básník zde tvrdí, že kdo ztratí víru v Boha, ztratí svou lidskost.

Chmurnost se vyskytuje v díle Znamení moci.

Díla Dům Strach a Čtyři léta sepsal ve vězení a u nás bohužel nemohla

vyjít kvůli režimu, a proto vyšla nejprve v zahraničí. Do Čech se dostala až v roce 1990.

Zahradníček jako jeden z mála se hlásil k literárnímu katolickému směru. Jeho tvorba měla značný vliv na jeho současníky - třeba na V. Holana, ale i mladší básníky, například I. Blatného a K. Bednáře. Někteří se k němu hlásili, jiní ze strachu tajili, ale směr se dal poznat v jejich dílech.