OTA PAVEL
* 2. 7. 1930 Praha
+ 31. 3. 1973 Praha
původním jménem Otto Popper, prozaik a novinář a sportovní reportér

Narodil se ve smíšené židovské rodině obchodního cestujícího. Mládí prožil v Buštěhradu, kam se rodina z existenčních a rasových důvodů přestěhovala. Absolvoval obchodní a jazykovou školu, ale maturitu složil až v roce 1960 na Střední škole pro pracující.
Po odchodu otce a obou bratrů do koncentračního tábora nastoupil Ota Pavel jako učeň do kladenských dolů. Krátce trénoval hokejové družstvo mládeže ve Spartě Praha, ale především se věnoval činnosti redaktora. V letech 1949–1956 působil jako sportovní redaktor v Československém rozhlase, mezi lety Dílo Dukla mezi mrakodrapy (1964) - próza se sportovní tematikou, kombinace prvků beletrie a sportovní reportáže, o úspěchu českého fotbalového mužstva v zámoří Smrt krásných srnců (1971) – vzpomínková próza, především vzpomínky na dětství a především na život autorova otce Lea, svérázného židovského obchodníka Jak jsem potkal ryby (1974) – opět vzpomínková kniha, tentokrát zaměřená na život autora samotného, především na jeho milované rybaření Pohádka o Raškovi (1974) – opět sportovní tematika, forma „sportovní pohádky“, inspirovaná životem českého skokana na lyžích Jiřího Rašky Syn celerového krále (1972) – próza ze sportovního prostředí, 16 povídek o slavných sportovcích Hory a lidé (1964) – kniha fotografií Viléma Heckela, ke které Pavel napsal doprovodný text Plná bedna šampaňského (1967) – povídky ze sportovního prostředí Cena vítězství (1968) – výbor z knih Dukla mezi mrakodrapy a Plná bedna šampaňského Posmrtně vydané výbory z díla: Fialový poustevník (1977) Sedm deka zlata (1980) Veliký vodní tulák (1980) – výbor z díla Zlatí úhoři (1985) + rozšířené vydání (1991) – dvě Pavlovy povídky situované do 50. let, Běh Prahou a Prase nebude, se kvůli cenzuře nedostaly do prvního vydání tohoto souboru a vyšly až v jeho přepracovaném vydání roce 1991 Výstup na Eiger (1989) Mám rád tu řeku (1989) Jak šel táta Afrikou: Povídky (1994) Omyl a jiné povídky (1995) Olympijské hry a jiné povídky (1996) Soubory Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby byly vydány posmrtně v roce 1977 pod názvem Fialový poustevník.