20.prosinec v literatuře - 20.12.1952 zemřel Ivan Olbrach

Dílo:
Jeho dílo je velmi ovlivněno sociálními otázkami, socialismem a revoltou proti měšťácké společnosti. Dalším výrazným zlomem v jeho tvorbě byla návštěva Podkarpatské Rusi, usadil se zde ve vesnici Koločava, kde shromažďoval materiál k připravovanému dílu. Podkarpatské Rusi a její problematice se věnoval celá 30. léta, toto období bývá považováno za vrchol jeho literární tvorby. Díky jeho postavám, které se dostávají do vypjatých situací, a na nichž zkoumá jejich psychiku se řadí také k psychologické literatuře.

*O zlých samotářích – 1913, soubor 3 povídek z prostředí cirkusáků, tuláků a lidí na okraji společnosti, kteří bojují o udržení zbytků své důstojnosti a svobody. Tito jedinci jsou zatlačeni za hranice zákona. To je dostává do ještě větší izolace a tím se v nich probouzí zlo. O těchto samotářích lze tvrdit, že jsou lehce anarchističtí a svým způsobem jsou obdobou Gorkého bosáků.
-Joska, Forko a Pavlínka
-Rasík a pes
-Bratr Žak
*Žalář nejtemnější – 1916, vypráví o pensiovaném policejním komisaři, který oslepne. Ústředním motivem příběhu je jeho paranoická žárlivost, kvůli které je na svou ženu hrubý. Svou slepotu velice těžce nese, nakonec se psychicky zhroutí a nakonec ho opouští i jeho žena. Název je myšlen jako žalář lásky a žárlivosti.
*Podivné přátelství herce Jesenia' – 1919
*Zamřížované zrcadlo – zážitky z vězení z roku 1926 ve Slezské Ostravě.
*Devět veselých povídek z Rakouska i republiky – 1927, upravené vydání v roce 1948 vyšlo pod názvem Bejvávalo. V těchto povídkách se humorně, se satirickým výsměchem zaměřil na chyby starého Rakouska i nové republiky. Kritizuje především cenzuru, byrokracii a korupci.
*Anna proletářka – 1928, agitační román, který popisuje zrání služky v uvědomělou revoluční pracovnici a bojovnici. Jednalo se o pokus vylíčit z třídního hlediska buržoazní a proletářské prostředí a na tom pak ukázat zrod komunistické strany v bojích o Lidový dům (1920). Dílo bylo úspěšné především po roce 1948.
*Dobyvatel – 1947, beletristická adaptace díla amerického historika W. H. Prescotta – *Dějiny dobytí Mexika. Kniha vypráví o španělském dobyvateli F. Cortesovi.

Knihy z Podkarpatské Rusi
*Země beze jména
*Nikola Šuhaj loupežník – 1933, příběh o loupežníkovi – Nikola Šuhaj, který chudým dává to co ukradne bohatým. Za tuto činnost je samozřejmě pronásledován četníky, proto je na něj vypsána velká odměna. Nikola se skrývá u své přítelkyně Eržiky, nakonec ho zradí jeho kamarádi a on je zabit.
*Hory a staletí – 1935, vychází z knihy Země beze jména. Jedná se o kulturní, sociální a zeměpisné informace poskládané do knihy.
*Golet v údolí – 1937, povídkový soubor s židovskou tematikou (Zázrak s Julčou, Zázrak v mikve, O smutných očích Hany Karadžičové), život v ghettech. Golet je označení pro malou židovskou vesničku.
*O smutných očích Hany Karadžičové – mladá židovská dívka se cítí svazována, poruší proto pravidla a odstěhuje se do města. Tím ale přestala pro židy existovat, protože je zradila. Ve městě ale není šťastná a chtěla by se vrátit. To už však nejde. Je zde typické Olbrachtovo jedno špatné rozhodnutí, které pak nezvratně ovlivní život hl. hrdiny.

Pro mládež
*O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách – literární zpracování staroindické bajky ze sbírky *Paňčatantra
*Čtení z Biblí kralické
*Biblické příběhy – 1939, zpracování příběhů ze Starého zákona
*Ze starých letopisů – 1940, někdy též Ze starých letopočtů. Pojednává o české minulosti.

Drama
*Pátý akt' – pojednává o selské rebelii
Mimo to vydal několik nadšených reportáží ze SSSR, kde k této zemi a především k socialismu přistupoval zcela nekriticky. Po podepsání Manifestu 7 v roce 1929 byl donucen odejít z KSČ.