20. říjen v literatuře - 20. 10. 1854 se narodil Jean Arthur Rimbaud

JEAN ARTHUR RIMBAUD

* 20. 10. 1854 Charleville (Francie)

+ 10. 11. 1891 Charleville

básník

Vyrůstal v rodině bez otce, utíkal z domu a trpěl záchvaty vzteku. Byl výborným studentem a od mládí psal verše. Na lyceu se seznámil s díly francouzského básníka Charlese Pierra Baudelaira (rovněž jeden z tzv. prokletých básníků) a s tvorbou parnasistů (usilovali o co největší dokonalost verše, zejména o dokonalost tvarovou a jazykovou, méně je však zajímala významová složka poezie včetně autorova pocitu). Rimbauda lákala Paříž, kde se v roce 1871 seznámil s básníkem Paulem Verlainem. Ten ho uvedl do pařížských básnických kruhů. Po ukončení vzájemného vztahu, kdy Verlain Rimbauda postřelil, vydal se Rimbaud na toulky po světě. Toulal se po Evropě, Asii i Africe, živil se nejrůznějšími způsoby. Obchodoval s kožešinami, kávou, slonovinou, se zlatem, dokonce i se zbraněmi. Do Francie se vrátil již těžce nemocen. Roku 1891 mu lékaři kvůli rakovinnému nádoru amputovali nohu. Zemřel na rakovinu. Jeho pohřbu se účastnila pouze jeho matka a sestra.

Dílo

Všechny své básně vytvořil mezi svým 15. až 19. rokem. Po romantických a parnasistických začátcích založil svou poezii na revoltě a rozrušení smyslů. Útoky proti zbabělosti, všednosti a povrchnosti přešly v nenávist proti všem hodnotám konvenčního světa, proti tradiční poezii dřívějších generací, což přerostlo až k rezignaci na básnické slovo. Svou poetiku formuloval 1871 ve dvou „dopisech vidoucího“.

Opilý koráb - 1871, ilustrace teorie vidění, kterou se autor uvedl v pařížském básnickém spolku. Koráb volně pluje vodami, vplouvá do vln dobrodružství, plných barev, snů a halucinací, rozpoutaných živlů. Výbuch uvolněné obraznosti nakonec vede k únavě, deziluzi a k návratu „ke starým zdem Evropy“.

Iluminace - soubor 45 básní v próze. obsahuje řadu příběhů, vzpomínek, halucinací a obrazů. Básně jsou psány svébytným, eliptickým jazykem. Tento soubor za autorova života nevyšel, výňatky vydal Verlain ve svých Prokletých básnicích.

Sezona v pekle - 1873, jediné dílo, které vydal Rimbaud sám. Jde o soubor devíti básnických próz, je osobní bilancí i úvahou nad osudem prokletého básníka.

Rimbaudovo dílo vešlo ve známost až v osmdesátých letech a od prvního souborného vydání v roce 1895 ovlivňovalo moderní poezii 20. století.