ZDENĚK ŠEŘÍK
* 21. 9. 1919 Popelín
+ 4. 8. 1984 Praha
básník
Vlastním jménem František Novotný. Měšťanskou školu navštěvoval v Žirovnici. Dále studoval obchodní školu a obchodní akademii v Jindřichově Hradci a v Soběslavi, pak začal
pracovat jako účetní ve Studené na Moravě. Po válce pokračoval ve studiu na osvětové škole v Praze, kde roku 1948 úspěšně složil maturitu. Nastoupil také jako student na pražskou filozofickou fakultu, kde získal roku 1953 doktorský titul. Od roku 1953 žil v Praze, kde nejprve působil na ministerstvu kultury jako ústřední inspektor pro úseky osvěty a knihoven
a od roku 1962 pracoval ve Státní knihovně ČSR jako tiskový referent a redaktor Zpravodaje Státní knihovny. Poezii, těž fejetony a recenze uveřejňoval v novinách a časopisech: Studentský časopis, Jeřáby, Zájmy Českomoravské vysočiny, Jiskra, Co nového, Lidové noviny, Rudé právo, Kulturní život, Květy, Literární noviny, Literární měsíčník a do mnoha dalších.
Dílo
Jeho první básnická skladba nese název Veselé dívky (1938), kde se nechal inspirovat F. Halasem. Mnoho dalších básní zůstalo v rukopisech, několik z nich bylo tištěno časopisecky.
Po více než třiceti letech se pod vlivem těžké nemoci vrátil k intenzivní básnické tvorbě a během deseti let vydal sedm básnických sbírek:
Nepřetržitost (1970)
Rovnováha křídel (1974)
Tiché alarmy (1974)
Rybničná země (1975)
Zemědým (1977)
Člověk větrolam (1981)
S kým spává múza (1981)
Jeho básně se vyznačovaly rytmičností. Najdeme v nich motivy sociální a politické, zejména protiválečné. Inspirovat se nechal i svou rodnou krajinou, která se často objevuje v jeho lyrických básních.