22. březen v literatuře - 22. 3. 1892 se narodil Karel Poláček

KAREL POLÁČEK

* 22. 3. 1892  Rychnov nad Kněžnou

+ 21. 1. 1945  koncentrační tábor Osvětim nebo koncentrační tábor Dora 

spisovatel, novinář

Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec - Jindřich Poláček byl židovský obchodník s koloniálním zbožím. Matka se jmenovala Žofie a byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry - Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.

V Rychnově nad Kněžnou začal studovat gymnázium, které dokončil v Praze. Poté pracoval jako úředník. V roce 1914 narukoval do války, na srbské frontě se dostal do zajetí. Po válce začal v roce 1920 publikovat do periodik Nebojsa a Tribuna. Náležel k okruhu autorů kolem Lidových novin. Vedle bratří Čapků se přátelil s F. Peroutkou. Od roku 1922 byl redaktorem Lidových novin, Tribuny a Českého slova. V letech 1927 – 1930 řídil humoristický čtrnáctideník Dobrý den. V roce 1933 znovu nastoupil do Lidových novin odkud byl v r. 1939, pro svůj židovský původ, propuštěn. Do Lidových novin psal zejména sloupky a soudničky.

Okupace a rasová perzekuce ho donutily pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník. Své dceři Jiřině zprostředkoval odjezd do emigrace. Dne 5. července 1943 byl převezen do terezínského ghetta, po roce - dne 19. října 1944 byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum umrtí na 21. ledna 1945 do koncentračního tábora Gleiwitz.

Patřil k nejvýznamnějším českým humoristům (často používal satiru i sarkasmus), orientaci v jeho díle komplikuje fakt, že některá jeho díla byla vydána pod jménem některého z jeho přátel.

Snažil se s humorem zobrazit „malého člověka“ v každodenním životě, častým námětem jeho děl je lidská malost. Je tvůrcem mnoha vtipných novotvarů např.: Ten mně může být ukradenej.

Dílo

Lehká dívka a reportér (1926) - je prvním větším dílem Karla Poláčka. Zachycuje novinářské prostředí s postavou redaktora Hirsche.

Dům na předměstí (1928) - hrdina policie si zakoupí ve městě dům a tam terorizuje své nájemníky. Poláček se těmto lidem nejen vysmívá, ale zároveň varuje před jejich nebezpečností.

Muži v ofsajdu – též Muži v offsidu (1931)- děj tohoto románu se odehrává v prostředí fotbalových klubů Viktorie Žižkov a Slavie Praha.

Hlavní přelíčení (1932)

Hostinec U Kamenného stolu (1941)

Michelup a motocykl (1935)

Okresní město (1936) - jedná se nejrozsáhlejší Poláčkův román, který se odehrává v malém českém městě těsně před první světovou válkou. Charakterizuje zde jednotlivé společenské vrstvy, upozorňuje na přetvářku, podlézavost a faleš. Charakteristika je ironická až zesměšňující, především u vyšších vrstev.

Hrdinové táhnou do boje (1936)

Podzemní město (1937)

Vyprodáno (1939)

Bylo nás pět (1946) - Příhody pěti malých chlapců na venkově, kniha opět zobrazuje problémy maloměsta očima dítěte. Vzpomínal zde na své dětství. Používá zde kombinaci hovorového a nespisovného jazyka společně se spisovným. (Vyšlo posmrtně.)

Židovské anekdoty – jedná se o vtipy, které sesbíral

Žurnalistický slovník – úsloví a rčení

Povídky pana Kočkodana (1922)

Mariáš a jiné živnosti (1924)

Život ve filmu (1927) - fejetony o lidech kolem filmu

O humoru v životě a v umění (1928) – výběr článků, sloupků a fejetonů

Hráči (1931)

Metempsychóza čili stěhování duší (1936)

Lidé před soudem (1938) - fejetony, sloupky, eseje

Doktor Munory a jiní lidé – výběr fejetonů a sloupků z let 1935–1939

Se žlutou hvězdou - vlastní deník

Edudant a Francimor – pro děti