JEAN RACINE
* 22. 12. 1639
+ 21. 4. 1699 Paříž
dramatik
Byl synem písaře v solném mlýně. Ve třech letech se stal úplným sirotkem. Starala se o něj babička a tety. Od deseti let studoval v Port-Royalu. Roku 1653 odešel na kolej do Beauvais. Vrátil se roku
Dílo
Byl jeden z „velké trojky“ francouzských dramatiků 17. století (spolu s Molièrem a Corneillem). Psal především tragédie, i když v jeho repertoáru je i jedna komedie. Náměty čerpal především z antiky. Snažil se vybírat takové, které by promlouvaly k problémům 17. století.
Andromacha (1667) - tragédie, jejíž děj se odlišuje od původních řeckých mýtů. Byla předlohou opery (tragédie lyrique) Andromaque André Grétryho z roku 1780.
Britannicus
Berenika
Bajazid
Mithridates
Ifigenie
Faidra - nejznámější tragédie. Děj se odehrává ve starověkém Řecku. Král Theseus se podruhé ožení s mladou dívkou Faidrou, jeho syn Hippolytos to těžce snáší. Faidra je však do Hippolyta zamilovaná, ale snaží se své city potlačit. Faidra se dovídá o tom, že Theseus v cizině zahynul. Rozhodne se Hippolytovi vyznat ze svých citů, ale ten její návrhy odmítá. Nabídne mu, že se s ním podělí o athénský trůn. Theseus však mrtvý není a vrací se z ciziny. Faidřina chůva mu poví, že se Hippolytos pokusil zneuctít Faidru. Theseus ho okamžitě vyžene z domu. Poté se ještě obrací k bohům, aby potrestali zločin. Faidra si uvědomuje, že byl Hippolytos nařknut neprávem, vypije jed, ale předtím se ještě přiznává Theseovi, že byl oklamán.
Ester
Atalia