23. červenec v literatuře - 23. 7. 1926 se narodil Ludvík Vaculík

LUDVÍK VACULÍK

* 23. 7. 1926 Brumov

prozaik, fejetonista, publicista

Narodil se v Brumově jako syn tesaře. Po skončení měšťanské školy pracoval v Baťových závodech ve Zlíně a ve Zruči nad Sázavou. Při zaměstnání absolvoval dvouletou odbornou obuvnickou školu. V letech 1946-50 studoval v Praze na VŠPS (Vysoká škola politická a sociální) obor politicko-novinářský. Již během studia pracoval jako vychovatel v učňovském internátě. Po vojně působil jako nakladatelský a rozhlasový redaktor. V roce 1965 vstoupil do redakce Literárních novin, kde zůstal až do jejich zákazu v roce 1969, a velkou měrou se podílel na jejich popularitě. Každé jeho veřejné vystoupení mělo neobyčejný ohlas. V letech normalizace byl jedním z největších kritiků režimu a jeho fejetony kolovaly po celé republice. Založil samizdatovou edici Petlice a mnoho energie věnoval rozšiřování zakázaných knih. Za svou novinářskou a společenskou činnost získal řadu vyznamenání, byl mu udělen i řád T. G. Masaryka.

Dílo

Rušný dům (1963) - rozhraní mezi literaturou faktu a beletrií
Sekyra (1966) - román
Dva tisíce slov - manifest za lidská práva, nazván "výzvou ke kontrarevoluci"
Morčata (1973) - vydaný jako první svazek edice Petlice
Český snář (1980) - deníkové záznamy a komentáře od 22.1.1979 do 2.2.1980
Milí spolužáci! (1986) - souhrnný název pro 2 deníkové knihy z mládí: Kniha indiánská, Kniha dělnická, v roce 1995 přibyla ještě Kniha studentská z období let 1945-49
Pod diktaturou lidu (duben 1989) - forma fejetonu
Jaro je tady - fejetony z let 1981-87 (fejeton s tímto názvem píše každý rok)
Srpnový rok - fejetony z let 1988-89
Stará dáma (1990) - také soubor fejetonů
Nepaměti (1998) - deníkové záznamy z let 1969-72
Nad jezerem škaredě hrát (1996)
Cesta na Praděd (2001)
Loučení k panně (2002)
Poslední slovo (2002) - fejetony pro Lidové noviny z let 1989-2001