23. duben v literatuře - 23. 4. 1564 se narodil William Shakespeare

WILLIAM SHAKESPEARE

* 23. 4. 1564 Stratford

+ 23. 4. 1616 Stratford

básník, dramatik

Jeho otec pracoval zřejmě jako rukavičkář a jeho matka Mary pocházela ze staré zemanské rodiny. Ve svém rodném městě ( Stratford nad Avonou) vystudoval gymnázium ( King Edward VI Grammar School).

V 18 letech se oženil o osm let starší ženou Annou Hathawayovou, která již tou dobou čekala dítě- Sussana se narodila půl roku po svatbě. Později měli ještě dvojčata Judithu a Hamneta. Hamnet v 11 letech, což jistě poznamenalo Shakespearovu tvorbu.

Později se přestěhoval do Londýna a začal svou divadelní kariéru. Stal se také spolumajitelem divadla. Ale v letech 1593 až 1594 byla londýnská divadla zavřena kvůli epidemii moru.

Většinu svých her napsal v letech 1590 - 1613. Ze začátku psal hlavně komedie a historické hry, žánry, které vyzdvihnul na vrchol tehdejšího umění. Od roku 1608 psal převážně tragédie, včetně jeho slavných her jako jsou Hamlet, Král Lear a Macbeth.

Když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars. Pro Shakespeara však končí dramatiská tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do své smrti. Shakespeare umírá 23.4.1616.

Roku 1623 vydali dva jeho divadelní spolupracovníci První Folio, kolekci všech jeho her.

 Nedoložené zprávy o jeho životě vedly k dohadům, že pod jménem Shakespeare se kryje jiný autor. Shakespearovi se připisuje 37 děl, u některých je však jeho autorství sporné. Vynikal jedinečnou představivostí. Do úst svých hrdinů vkládal úvahy o běžné životní skutečnosti i hluboké zamyšlení nad smyslem lidské existence.

Hrdinové jeho her jsou osoby heroické, tragické, směšné i vážné, zlí a odpuzující, žádný z nich však nepozbývá věrohodnosti. Dramatická tvorba Shakespeara přerůstá časový a společenský rámec své doby, zůstává živá a pochopitelná i dnešnímu divákovi.

Dílo

Bouře (1611) – pozdně renesanční poetické drama, které vyjadřuje vztahy mýtu a umění, utopie a skutečnosti. Koráb s neapolským králem Alfonzem ztroskotá v bouři u neznámého ostrova. Tuto bouři způsobil svojí magií ostrovní vládce Prospero. Prospero, milánský vévoda, byl před 12 lety i se svojí dcerkou Mirandou vyhoštěn svým bratrem Antoniem, který oba vydal napospas moři. Prospero s dcerou se zachránili na ostrově. Prospero se za pomoci ducha Ariela mstí Alfonzovi i Antoniovi, který králi zaprodal milánské vévodství. Své nepřátele přivádí k zoufalství a nechává je bloudit po ostrově. K soucitu s potrestanými ho přivádí duch Ariel. Prospero se zříká své kouzelné moci, nabízí nepřátelům smír a vrací se zpět do Milána.

Hamlet (1601) – alžbětínská tragédie vyjadřující krizi jednotlivce i společenských hodnot.

Horácio, přítel Hamleta, upozorňuje kralevice na podivný úkaz. Noční stráži na hradě Elsinoru se zjevuje duch Hamletova otce, který nedávno zemřel. Hamlet se od přízraku dozvídá, že byl zavražděn bratrem, nynějším panovníkem Klaudiem, který také svedl královnu Gertrudu, se kterou se také oženil. Hamlet, chráněn předstíraným šílenstvím, se dává na cestu pomsty. Využije návštěvy herecké společnosti a inscenací dramatu o králově vraždě chce získat důkazy o Klaudiově vině. Váhá však krále, jehož svědomím hra otřásla, zákeřně zavraždit. Zavraždí však nechtěně ministra Polonia, který naslouchal za závěsem v královnině ložnici. Klaudius Hamleta posílá do Anglie, kde má být odstraněn. Místo něho jsou však popraveni dva jeho bývalí spolužáci, Klaudiánovi špehové, Rosencrantz a Guildestern. Hamletovi se podaří vrátit se zpět. Doma však zjistí, že z nešťastné lásky zešílela a utonula Ofélie. Klaudius vyšle jejího bratra Laerta, aby Hamleta zabil. V nerovném souboji, kdy Laertův meč byl otráven, Hamlet sice zvítězí, je však smrtelně zraněn. Zabije krále, je svědkem Gertudiny smrti, která náhodně vypila pohár s jedem určený pro Hamleta a zabrání Horatiovi v sebevraždě

Král Lear (1605) – vrcholná anglická pozdně renesanční tragédie s námětem z keltských pověstí. Dávnověký anglický král Lear se rozhodl rozdělit říši mezi své tři dcery – Goneril, Regan a Kornélii – podle toho, jakými slovy dokáží vyjádřit svoji lásku k němu. Kornélie, která na rozdíl od svých dcer odpoví upřímně a prostě, si vyslouží otcovskou nenávist a kletbu. S věrným rádcem Kentem, který se jí zastal, musí opustit zemi. Tu král rozdělil mezi zbývající dvě dcery a jejich manžely – vévodu albanského (skotského) a cornwallského. Kornélie se ujímá její nápadník, francouzský král. Lear se stává pro své dvě necitelné dcery přítěží. Vyštvou ho do běsnící bouře. Zde se Lear setkává se svým vrstevníkem, hrabětem Glosterem, který prchá před egoistickým intrikánem, levobočkem Edmundem. Nyní získává král Lear představu o skutečné lidské nouzi. Přes péči věrného šaška a Kenta, který se vrátil v převleku za sloužícího, zachvacuje Leara šílenství. Před smrtí ho zachrání Glorster. Ten je však vzápětí obviněn na základě Edmundova udání z velezrady a oslepen. Ujímá se ho jeho syn Edgar. Leara se ujímá jeho dcera Kordélie, která v nepřítomnosti svého manžela stojí v Dovru v čele vojska. Nedokáže však vyhrát rozhodnou bitvu a je na Edmundův příkaz oběšena ve vězení. Do tábora přichází v rytířském převleku Edgar, porazí Edmunda v souboji a odhalí jeho zločiny.

Jindřich IV. (1598-1600)

Jindřich V. (1599)

Jindřich VI. (1591)

Jindřich VIII. (1611)

Král Jan (1597)

Richard II. (1596)

Richard III. (1593)

Dva šlechtici veronští (1595)

Dva vznešení příbuzní (1613)

Jak se vám líbí (1601)

Komedie plná omylů (1593)

Konec vše napraví = Konec dobrý, všechno dobré (1603)

Kupec benátský (1597)

Marná lásky snaha )1595)

Mnoho povyku pro nic (1599)

Periklés (1609)

Půjčka za oplátku (1606)

Sen noci svatojánské (1596)

Večer tříkrálový (1602)

Veselé paničky windsorské (1601)

Zkrocení zlé ženy (1594)

Antonius a Kleopatra (1607)

Coriolanus (1608)

Hamlet (1604)

Julius Caesar (1599)

Macbeth (1606)

Othello (1605)

Romeo a Julie (1595)

Timon athénský (1608)

Titus Andronicus (1594)

Troilus a Cressida