24. květen v literatuře - 24. 5. 1905 se narodil Michail Alexandrovič Šolochov

MICHAIL ALEXANDROVIČ ŠOLOCHOV

* 24. 5. 1905 Vjošenskaja (Rusko)

+ 21. 2. 1984 Vjošenskaja

prozaik, nositel Nobelovy ceny za literaturu

Narodil se v rolnické rodině na Donu, kde se také zúčastnil občanské války. Bojoval proti bandám, které pustošily jeho rodný kraj. Studium na gymnáziu nedokončil, ale již tehdy psal básně. Od roku 1922 žil v Moskvě. Zde prošel různými zaměstnáními od zedníka až po novináře. Napsal tu i své první fejetony a povídky. Od roku 1926 žil trvale ve stanici Vjošenskaja na Donu. Před druhou světovou válkou vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu (1932), od roku 1934 byl členem vedení Svazu sovětských spisovatelů, od roku 1939 byl členem Akademie věd SSSR. V době druhé světové války působil jako válečný dopisovatel Pravdy. Po válce se stal poslancem Nejvyššího sovětu, dostal Leninovu cenu (1960) a v roce 1965 Nobelovu cenu za literaturu. Vedle spisovatelské dráhy byl též veřejně činný.

Dílo

Prvními literárními díly byly expresionistické a naturalistické příběhy z období občanské války na Donu:

Donské povídky - 1926

Azurová step - 1926

Tichý Don - 1928,1929, 1932, 1940, čtyřdílná románová epopej je nejvýznamnějším autorovým dílem. Zachycuje osudy ruských kozáků i Ruska v období let 1912 - 22. Na osudech kozáka Grigorije Melechova autor ukazuje, jak obtížné je hledání pravdy ve střetu dvou názorů (rudého a bílého), vyzdvihuje odpovědnost člověka za jeho činy, za osud bližních i světa. Román se vyznačuje šíří záběru, vystupuje zde množství historických i fiktivních postav, propracovává detailně psychologii davu.

Rozrušená země - 1932, 1959, dvoudílný agitační román o násilné kolektivizaci zemědělství na Donu.

Osud člověka - 1957, novela. Jedno z nejpůsobivějších děl ruské poválečné literatury. Příběh prostého voroněžského řidiče, vystaveného těžkým životním zkouškám, které však přirozeně a lidsky zdolává. Velký ohlas i za hranicemi měla filmová verze novely se S. Bondarčukem v hlavní roli.

Bránili svou zem - 1943, 1959 - próza dokumentárního charakteru

Publicistické stati:

Škola nenávisti - 1942

Na příkaz duše – 1970