26. červenec v literatuře - 26. 7. 1856 se narodil George Bernard Shaw

+ 2. 11. 1950 Ayot St. Lawrence (hrabství Hertfordshire)

dramatik

Narodil se v protestanské rodině. Jeho otec byl těžký alkoholik a neúspěšný obchodník s obilím. Pozitivní vliv měla na něho jeho matka, která byla zpěvačkou. Po jejím rozchodu s otcem přijel Shaw za ní do Londýna. Vzdělání získával samostudiem v knihovně Britského muzea a kromě toho navštěvoval filozofické a politické přednášky. Byl členem Fabiánské společnosti, která usilovala o nastolení socialismu parlamentní cestou, nikoliv revolucí. Jeho literární vývoj ovlivnily výrazné osobnosti, např. filozof H. Bergson, hudební skladatel R. Wagner, norský dramatik H. Ibsen a četba Marxova Kapitálu. Jako přesvědčený socialista navšívil Rusko, ale přednášel i v Jižní Africe a v USA. V roce 1925 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.

Dílo

Rozsáhlá tvorba (napsal na padesát her) patří do zlatého fondu anglické literatury. Je považován za zakladatele moderního anglického dramatu. Stal se tvůrcem sociálně diskusní komedie, uvedl na scénu dramatickou debatu, hledící na ústřední myšlenku hry z různých pohledů.

Dramatická tvorba:

Domy pana Sartoria - 1892, první sociálně diskusní komedie. Ve hře se v překvapivých zvratech osvětluje podstata bohatství pana Sartoria, tj. přemrštěně vysoké nájmy v sešlých domech na periferii a nečekané zapojení nápadníka jeho dcery do tohoto výnosného podniku.

Živnost paní Warrenové - psáno 1893, významné dílo rané tvorby, v němž za výnosnou živností, spojenou s přízní významných klientů, se skrývají luxusní veřejné domy po celé Evropě. Hra vzbudila pohoršení a v Británii byla zakázána až do roku 1925.

Záletník - psán 1893, soustřeďuje se na problematiku sexu

Všechny tři hry byly knižně vydány jako „hry neutěšené“ roku 1898 spolu se čtyřmi „hrami utěšenými“. Ty se více věnují pošetilostem morálky než společenským zločinům.

Čokoládový hrdina - hrán 1844, v této první z utěšených her šokoval Shaw diváky antiromantickým pojetím války a válečného hrdinství.

Romantickému pojetí lásky a namlouvání se vysmívá ve hrách:

Candida - hrána 1897

Člověk nikdy neví - hrána 1900

Muž budoucnosi - hrána 1897, hra o touze po moci a válečném úspěchu

Tři hry pro puritány - 1901, projevuje se snaha po odstranění falešného sentimentu a sebeklamu.

Patří sem rovněž hry:

Pekelník - hrána 1897, v ní hrdina potupně mění své postoje

Caesar a Kleopatra - hrána 1899, hra je parodizací Shakespearova pojetí velké lásky

Obrácení kapitána Brassbounda - hráno 1900, jako parodie exotických melodramat viktoriánské doby

Člověk a nadčlověk - 1903, filozofická komedie

Začátek 20. století znamenal pro Shava uznání jako předního anglického dramatika. Z her které v této době psal se stále hrají např.

Druhý ostrov Johna Bulla - 1904

Majorka Barbora - 1905

Andokles a lev - 1912

Největší ohlas vyvolaly hry Pygmalion a Svatá Jana.

Pygmalion - 1913, nejpopulárnější komedie uvádí přeměnu nevzdělané a zanedbané květinářky Lízy v dámu, vnímavou a citlivou bytost. ktrá si je vědoma své ceny. Hra je známa po celém světě i pod názvem jejího muzikálového zpracování My Fair Lady.

Svatá Jana - 1923, příběh francouzské národí hrdinky Jany z Arku. Hrdinka, pojatá jako představitelka zdravého rozumu, která chce vyvést lid z bídy a poroby, platí za věrnost své víře a svému svědomí svým životem.

Další hry pozdní tvorby:

Dům zlomených srdcí - 1921, čechovsky laděné drama o rozkladu rodiny

Zpět k Methusalemovi - 1921, cyklus pěti her o vývoji lidstva od Adama

Trakař jablek - 1931, politická komedie

Shakes proti Shavovi - 1950, loutková groteska

Je také autorem publicistických knih, v nichž vyjádřil svůj vztah k Ibsenovi a Wagnerovi:

Kvintesence ibsenismu - 1891

Dokonalý wagnerián - 1898

Byl mistrem slova, důkladně se zamýšlel nad možnostmi jazyka, měl zálibu v paradoxu a jazykovém vtipu. Svou tvorbou ovlivnil i řadu zahraničních autorů, např. Karla Čapka.