26. říjen v literatuře - 26. 10. 1923 se narodila Jindřiška Smetanová

JINDŘIŠKA SMETANOVÁ

* 26. 10. 1923 Rosice u Brna

spisovatelka, překladatelka

Od roku 1928 rodina bydlela v Praze. Nejprve studovala na gymnáziu, potom přešla na Obchodní akademii, kde v době druhé světové války odmaturovala. Nejprve pracovala jako úřednice v Archeologickém ústavu, dále v Zeměměřičském ústavu a po válce jako knihovnice na Ministerstvu školství a Ministerstvu informací. V padesátých až šedesátých letech se věnovala mateřským povinnostem (děti Pavel, Anna a Jindřich) a začala uveřejňovat první povídky a fejetony v Literárních novinách, v časopise Vlasta, Lidové noviny, Nové knihy, Týden, Zápisník, Květen, Plamen, Kultura, Kulturní tvorba, Host do domu, Zítřek a v dalších novinách a časopisech. Poté psala scénáře a hry a pracovala v Československém státním filmu

a od roku 1965 byla dramaturgyní Československé televize. V období normalizace nesměla publikovat ani pracovat v odpovídajících funkcích. Našla uplatnění pouze jako zahradnice, šatnářka, pomocná dělnice ve stavebnictví apod. V roce 1977 odešla do důchodu. Překládá z polštiny, angličtiny a ruštiny.

Dílo

Koncert pod platanem - 1959, povídkový soubor

Růžové šaty ve vojenské torně - 1965, novela

Někdo přijde a nenechá mě zemřít - 1965, román

Ustláno na nebesích - 1966

Ustláno na růžích a pod nebesy - 1971, rozšířené vydání

Pozor, vyletí ptáček - 1970, soubor fejetonů

Domovní důvěrnosti - 1990

Je autorkou několika televizních her, filmových scénářů, vynikla jako jedna ze Sedmihlářů (dlouholetý rozhlasový pořad, kde populární osobnosti vypráví neuvěřitelné příhody).

Zvláštní pozornost určitě zaslouží vzpomínková kniha jejího strýce Antonína Schenka, který byl osobním sekretářem T. G. Masaryka, z roku 1996 - T.G.M.: „Proč se neřekne pravda?“