27. duben v literatuře - 27. 4. 1929 se narodil Ivan Vyskočil

IVAN VYSKOČIL

* 27. 4. 1929 Praha

spisovatel, dramatik, herec

Narodil se v rodině knihařského specialisty konzervátora. Odmaturoval v roce 1948, poté studoval režii a herectví na DAMU (1952). Po ukončení tohoto studia se rozhodl pokračovat ve studiích na Univerzitě Karlově, kde vystudoval psychologii a pedagogiku (1957). Krátce působil v diagnostických ústavech pro mládež, ale došel přesvědčení, že stát nemá zájem mladým „vyvrhelům“ pomoci, ale spíš je udržovat jako odstrašující příklad vůči němuž se „my dobří“ můžeme pohodlně vymezovat. Kariéru psychologa opustil a věnoval se čistě divadlu a jeho experimentálnímu výzkumu. 

Patřil k iniciátorům tzv. malých scén či jinak řečeno divadel malých forem. Z hlediska světové divadelní historie je jeho působení nejvýraznějším českým podílem na tzv. druhé divadelní reformě. Je autorem (spolu s Jiřím Suchým) prvních text-appealů (tento pojem vymyslel), ty pak od roku 1957 uváděli v Redutě. Byl inspirátorem a vzorem tvůrců obecně známějších jmen (např. Václav Havel, Petr Lébl, Jaroslav Dušek).

spoluzakládal Divadlo Na zábradlí, v letech 1958 – 1962 zde působil jako režisér činohry a umělecký vedoucí. Poté (od 1963) založil Nedivadlo. Pod touto značkou vystupoval několik desetiletí s různými partnery. Z nich nejvýznamnějším byl především z počátku herec a spisovatel Pavel Bošek, dále mezi ně patřili například dramaturg Otakar Roubínek, herec a překladatel Leoš Suchařípa, loutkoherečka Vlasta Špicnerová či Bára Hocková. Průběh představení, texty a akce jednotlivých představení se záměrně průběžně vyvíjely na základě reakcí publika. Zároveň pořádal takzvané Kuchyně Ivana Vyskočila, kde četl zárodky svých textů, aby si ověřil jejich možný smysl a fungování u publika. Do těchto Kuchyní zval jako partnery hudebníky. Vystupovali s ním např. dramatik a sběratel starých populárních písní Přemysl Rut či skladatel a klavírista Martin Smolka.

V současnosti učí na DAMU na katedře Autorské tvorby a pedagogiky, kterou založil a kam přivedl své spolupracovníky z Lidové konzervatoře. Je vedoucím Ústavu pro výzkum a studium autorského herectví na DAMU. Výuku herectví chápe jako vědecký výzkum, k čemuž se svými studenty používá metodu Dialogického jednání.

Dílo

Poslední den (1964)

Meziřičí (1966)

Kdyby tisíc klarinetů (1958) - s Jiřím Suchým

Autostop (1961) - s Václavem Havlem

Malý Alenáš

Blbá hra

Haprdáns neboli Hamlet, princ dánský ve zkratce

Kurs

Konkurs Rekurs kursu

Nedivadlo I.V. (1996) - soubor scénických textů

Faust, Markétka, služka a já (1959) - s Jiřím Suchým

Cesta do Úbic (1985)

Vždyť přece létat je snadné (1963)

Kosti (1966)

Malé hry aneb Maléry (1967)

Ivan Vyskočil a jiné povídky (1971)

Malý Alenáš (1990)