27. říjen v literatuře - 27. 10. 1845 se narodil Josef Václav Sládek

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK

* 27. 10. 1845 Zbiroh

+ 28. 6. 1912 Zbiroh

spisovatel, překladatel, novinář, básník

Narodil se ve Zbirohu na Křivoklátsku; jeho otec byl zednický mistr, později stavitel. Vystudoval gymnázium a v Praze jazyky a přírodní vědy. Jelikož jeho rodiče chtěli, aby byl knězem, odmítli ho podporovat při studiích a nakonec se s ním rozešli. Po rozchodu s rodiči se živil kondicemi. Později začal psát básně, vydával je a pracoval v nakladatelstvích spojených s Ruchovci.

Studium v roce 1868 přerušil a odcestoval do Ameriky, kde zastával funkci vychovatele, učitele a redaktora krajanských novin. Pracoval také jako dělník na stavbě železnice a to hlavně z důvodu své špatné finanční situace. Pobyt v USA ho velmi ovlivnil, po celý zbytek života byl velmi orientován na anglo-americkou literaturu.

V roce 1870 se vrátil do vlasti a získal práci redaktora v Národních listech a poté profesora na obchodní akademii a lektora angličtiny na filosofické fakultě.

Spolu s Jaroslavem Vrchlickým a Juliem Zeyerem se snažil prosadit moderní chápání umělecké tvorby a tvrdě se zastával Vrchlického v době, kdy čelil kritice mladé generace v devadesátých letech 19. století.

Po dlouhé známosti se J. V. Sládek se oženil s Emilií Nedvídkovou. Při porodu ale Emilie zemřela i s dítětem. Sládek byl onemocněl nervovou chorobou a revmatismem. Nové štěstí poznal po sňatku s Marií Veselou a zejména pak po narození jejich dcery.

V roce 1873 se stal spoluvydavatelem časopisu Lumír, ve kterém od. r. 1877 působil i jako redaktor. Brzy nato se stal vedoucím redaktorem, kterým zůstal až do konce svého působení v Lumíru (1898). V letech 1897 až 1898 žil ve Vysoké u Příbrami.

Své básně a články uveřejňoval v mnoha dalších časopisech např. Květy, Světozor, Osvěta, …

Jako překladatel se snažil vyhledávat neznámé zahraniční autory. Modernizoval zastaralé překlady, ale snažil se v nich zachovat atmosféru a obsah díla. Jeho překlad Shakespeara obsahuje více veršů než anglický originál. Sládek byl také významným zakladatelem moderní dětské poezie, ve které se snaží přiblížit dětské fantazii a jejich jemné duši.

Dílo

Básně (1875) - první Sládkova kniha básní, vyjadřuje básníkovo prožité trauma ze smrti jeho ženy a dítěte. Na rozdíl od Vrchlického a Nerudy nepoužívá ve svém díle tolik pesimismu. Idyličnost a laciný optimismus jsou mu cizí.V básni Na hrobech indiánských reaguje na útlak indiánů v Americe.

Jiskry na moři (1880) - kniha básní, vlastenecká lyrika. Básně nejsou již tak pesimistické, básníkovo trauma vytlačuje jeho znovunabyté štěstí.

Světlou stopou (1881)

Na prahu ráje (1883)

Ze života (1884) - sbírka básní. Vlastenecky laděné básně popisují protifeudální odpor z dob minulých a ničivý kapitalismus z doby přítomné.

Sluncem a stínem (1887) - sbírka básní, vzpomínky na zemřelou ženu, ale i na následující rodinné štěstí. V básních se Sládek zamýšlí nad životem a smrtí. Jeho choroba ho velmi trápí, cítí, že se blíží jeho smrt, přesto ji nebere jako absolutní konec. Hledá útěchu u Boha.

Selské písně a české znělky (1897) - lyrická sbírka se snaží o vyrovnání se špatnými obdobími autorova života. Bolest v ní básník přijímá jako součást života. Objevují se zde náboženské úvahy, sociální poezie a balady.

Zlatý máj (1887)

Skřivánčí písně (1888)

Zvony a zvonky (1894)