28. listopad v literatuře - 28. 11. 1907 se narodil Alberto Moravia

ALBERTO MORAVIA

* 28. 11. 1907 Řím

+ 26. 9. 1990 Řím

prozaik, dramatik, esejista a literární kritik

           

Vlastním jménem Alberto Pincherle. Narodil se v rodině architekta. V dětství onemocněl tuberkulózou kostí. Devět let strávil upoután na lůžko v sanatoriích i doma. Nemoc u něho vyvolávala pocity společenské vyřazenosti a osamělosti. Zkušenosti z této doby promítl nepřímo i do své literární tvorby. Vzdělával se jako samouk, především četbou. Brzy se začal věnovat literární tvorbě, psal básně, prózu a dramata. Nastoupil žurnalistickou dráhu v novinách La Stampa, La Gazetta del Popolo, byl korespodentem v Londýně a v Paříži, hodně cestoval. Vystupoval veřejně proti fašistickému režimu, jeho první román byl na příkaz Mussoliniho zakázán.

 

Dílo

Alberto Moravia je jeden z hlavních představitelů poválečného italského románu a neorealistického stylu. Ve svých dílech usiluje o důsledně prokleslené a dramatické vidění každodenního života s důrazem na sociální problematiku.

 

Próza:

Lhostejní - 1929, první román o úpadku měšťanské rodiny s motivy odcizení a neschopností navázat opravdový milostný vztah.

 

Toto téma obměňoval v řadě dalších děl:

Agostino - 1943

Neposlušnost - 1948

Epidemie - 1935 - 45, sbírka povídek a črt napadající fašistický režim

 

Maškaráda - 1941, satirický román s protifašistickou tematikou. I tato kniha byla na příkaz Mussoliniho stažena. Moraviovi bylo zakázáno podepisovat články v novinách.

 

Charakteristickými prvky neorealismu se vyznačuje próza, kterou psal Moravia po válce :

Římanka - 1947, román jehož hrdinkou a vypravěčkou je žena, prostitutka Adriana, která se navzdory absurdní životní situacirozhodně mít a vychovat dítě, jehož otec je vrah. Podle románu byl v roce 1954 natočen Luigim Zampou film, hlavní roli ztvárnila Gina Lollobrigida.

 

Konformista - 1951, román s protifašistickou tematikou

 

Pohrdání - 1954, román z prostředí filmového světa, rozebírající na pozadí Odysseova příběhu citovou a uměleckou krizi hrdiny.

 

Horalka - 1957, román neorealistického zaměření s prvky existencialismu. Děj se odehrává v letech 1943 - 1944 v Itálii. Hlavními hrdinkami příběhu jsou vdova Cesira a její čtrnáctiletá dcera Rossetta. Prchají z Říma do chudého horského kraje Ciociare, kde se Cesira narodila. Největší příkoří naleznou obě na zpáteční cestě zpět do osvobozeného Říma - obě jsou znásilněny marockými vojáky. Román byl v Itálii zfilmován. Režisér Vittorio de Sica obsadil do role vdovy Cesiry Sophii Lorenovou. Její ztvárnění role bylo v roce 1962 oceněno Oskarem za nejlepší ženský herecký výkon. Tehdy byla tato cena poprvé udělena herečce v neanglicky mluveném filmu.

 

Římské povídky - 1954, 1959, dva svazky neorealistických povídek o životě lidí z okraje společnosti.

 

Nuda - 1960, introspektivní román postihuje tvůrčí krizi malíře, přibližuje jeho pocity ošklivosti a nudy pramehící ze způsobu života bohatých lidí.

 

V poslední fázi své tvorby se Moravia pod vlivem Freudova učení soustředil na sex jako jeden ze základních hybných momentů lidského života:

 

Povídkové soubory:

Třídilné zrcadlo - 1963

Ráj - 1970

 

Romány:

Já a On - 1971

Vnitřní život - 1978

Muž, který se dívá - 1985

Leopardí žena - 1991

 

Eseje z cest :

Představa o Indii - 1962

Kulturní revoluce v Číně - 1968

Africké procházky - 1987

 

Alberto Moravia psal i dramata:

Beatrice Cenci - 1955

Život je hra - 1969

 

Řada povídek a románů byla zfilmována.