JIŘÍ WOLKER
* 29. 3. 1900 Prostějov
+ 3. 1. 1924 Prostějov
český básník, člen Literární skupiny a Devětsilu

Celým jménem Jiří Karel Wolker vystudoval gymnázium, poté studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky. K umění měl blízko díky svému nadání literárnímu, hudebnímu a výtvarnému. Byl politicky činný v KSČ. Trpěl plicní chorobou – tuberkulózou, která se u něj projevovala již v dětství častými záněty mandlí a katary průdušek, léčil ji u moře i ve Vysokých Tatrách (přímo v Tatranské Poliance), nakonec jí podlehl. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově. S Wolkerem je často spojován nový literární směr – proletářské umění.
Dílo
Jeho dílo lze zařadit do tzv. proletářské poezie, jejímž byl nejvýznačnějším představitelem.
Proletářské umění (1922, programová a teoretická stať ) - základní východiska tohoto uměleckého směru
Host do domu (sbírka) – má 3 oddíly – Chlapec, Ukřižované srdce a Host do domu - V díle prezentuje názor, že rozpory se mají řešit láskou. V poslední básni (Svatý kopeček), nazvané podle místa, kde žili básníkovi prarodiče a kam často jezdíval, objevuje bídu, která ovlivnila jeho další tvorbu. Chce udělat svět spravedlivějším a lepším.
Těžká hodina (sbírka) - nejvýznamnější sbírka, obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie. Rovinul sociální sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická – zabývá se sociálními problémy. Balady se odehrávají v městském prostředí, líčí zde špatné sociální poměry.
Polární záře (pokus o román) - napsal pouze zlomek
Tři hry – obsahuje tato dramata: Nemocnice, Hrob, Nejvyšší oběť
Do boje, lásko, leť (soubor básní)
epitaf