Dílo :
Ve svých dílech se Čapek-Chod volí atraktivní náměty, příběhy fyzicky a duševně poznamenaných jednotlivců. Různá prostředí, ve kterých se jeho hrdinové pohybují, charakterizuje i jazykem, užívá archaismy i novotvary, slangy i obecnou češtinu.
V návaznosti na Jana Nerudu se soustředil na drobné beletristické žánry určené pro noviny.
Povídky, novely, romaneta:
Povídky – 1892
Nedělní povídky – 1897
Patero novel – 1904
Nové patero – 1910
Patero třetí – 1912
In articulo mortis – 1915
Siláci a slaboši – 1916
Ad hoc! – 1919
Romaneto – 1920
Tři chodské grotesky – 1920
Pohádka – 1920
Romány:
V třetím dvoře – 1895
Kašpar Lén mstitel – 1908, první významný román, ve kterém se zabývá vzpourou jedince proti společnosti. Kriminální příběh mstitele – vraha.
Pětice rozměrných románů tvořících volně související cyklus, který vyslovuje spisovatelovu pesimistickou životní filosofii.
Turbína – 1916, na osudech členů rodiny pražského podnikatele ukazuje osudové propojení bankrotu otce s uměleckých ztroskotáním jeho dcery.
Antonín Vondrejc – 1917 – 18, tragická životní historie nadaného básníka a redaktora, kterého zničil vlastní pud ke sklepnici Anně
Jindrové – 1921, o mravní odpovědnosti válkou postiženého slepce k dítěti
Vilém Rozkoč – 1923 a jeho doplněk Řešany – 1927, romány zobrazující životní a uměleckou dráhu sochaře z proletářského prostředí
Drama:
Begův Samokres – 1911
Slunovrat – 1913
Výhry a prohry – 1915
Básníkova nevěsta - 1926