3.říjen v literatuře - 3.10.1895 se narodil S.A. Jesenin

SERGEJ ALEXANDROVIČ JESENIN

*3.října 1895 Konstantinovo, Rusko

+28.prosince 1925 Leningrad

Významný ruský básník počátku 20. století.

Sergej A. Jesenin pocházel z rolnické rodiny žijící v Rjazaňské gubernii. Jako dítě byl vychováván na vesnici v nábožensky založené rodině svých prarodičů (z matčiny strany). Navštěvoval zemskou selskou školu v Konstantinově a dvouletou školu pro učitele v Spas - Klepikach. Měl se stát učitelem, ale v roce 1912 odjel k otci do Moskvy s rozhodnutím stát se básníkem.

Sergej Jesenin zprvu pracoval jako dělník, tiskárenský korektor. V letech 1913 - 15 studoval na Lidové univerzitě Šaňavského ve snaze doplnit si vzdělání. Hodně četl, publikoval první básně.
Velký význam pro jeho tvorbu mělo přestěhování do Petrohradu, setkání s tamními básníky a uvedení do literárních časopisů a salonů. Jako manžel americké tanečnice I. Duncanové pobýval v letech 1922 - 23 v cizině.

Bohémský způsob života, trýznivé hledání vnitřní jednoty v rozkolísaném světě, nepřízeň oficiální kritiky, to vše působilo negativně na zdravotní stav básníka. Léčil se v psychiatrickém sanatoriu u Moskvy, poté odjel do Leningradu. Jeho stav se však nezlepšil, nezbavil se duševní trýzně a nakonec v roce 1925 ukončil svůj život sebevraždou.

Dílo:

Sergej A. Jesenin je autorem dvaceti čtyř básnických knih, jeho melodickou lyrickou poezii ovlivnily zážitky na ruském venkově, lidová poezie, hledání vztahu ke změnám v ruské společnosti, úvahy o základních otázkách lidského bytí.

V raném období psal Sergej Jesenin převážně drobnou lyriku inspirovanou krásou přírody, folklorem, láskou a pravoslavim.

*Slavnost za mrtvé - 1916, první vydaná sbírka básní

Jeseninův zájem o ruské dějiny se projevil v poemách:
*Vyprávění o Jevpatii Kolovratovi - 1914
*Starostka Marfa - 1914

V roce 1919 se Jesenin přihlásil ke skupině imažinistů, kteří uznávali básnický obraz jako konečný cíl slovesného umění. Brzy se však s imažinismem rozešel.
*Mariiny klíče - 1918
*Pugačov - 1921, dramatické pásmo

V drobných poemách se stále vyrovnával s revolucí, pokoušel se o smíření světa staré Rusi se světem revoluce:

*Rus sovětská - 1925 s poemami, které patří k básnickým skvostům autorovy občanské lyriky:
*Poema o 36
*Píseň o velkém pochodu
*Návrat do rodného kraje
*Rus mizející
*Rus sovětská

Revoluční tematika je rovněž základem lyrických básní:
*Stansy - 1924
*Kapitán země - 1924
*Balada o dvaceti šesti - 1924

*Anna Sněginová - 1925, lyricko - epická poema. Melanchonický příběh básníkovy první lásky na pozadí dramatických proměn ruské vesnice.

Výrazem básníkova zápasu se smutkem a osamělostí jsou díla:
*Krčemná Moskva - 1924
*Verše skandalisty - 1924
*Země ničemů - 1924, dodnes nedoceněná hra

V závěru života byl Jesenin stále silněji poután k reflexivní, elegické lyrice. V básních medituje o životě a smrti, nenávratně ztraceném mládí i špatně prožitém životě:

*Nekřičím, nepláču, nelkám - 1922
*Nevyřčenou svěžest, jasnou modř a něhu - 1925

Další díla:
*Inonie - 1918
*Nebeský bubeník - 1918
*Jordánská holubice - 1918, básně založené na křesťanské symbolice
*Jsem poslední básník Sorokoust - 1920

*Stohlavá saň - 1920 - autor vyjadřuje přesvědčení o potřebě překonat patriarchální formy života na ruské vesnici.

*Železný Mirgorod - 1923, kriticky laděná črta z pobytu v Americe
Perské motivy - 1924, sbírka lyrických veršů vznikla v souvislosti Jeseninova pobytu na Kavkaze

*Černý muž - 1925, poema vzniklá pod vlivem Puškinova Mozarta a Salieriho, v níž autor rozmlouvá v hluboké depresi se svým dvojníkem. Jde o meditaci o životě a smrti.

V českém prostředí Jesenin zdomácněl díky překladům B. Mathesia a později J. Zábrany:
*Modravá Rus - 1940
*Zvony v trávě - 1975
*Slaměný měsíc - 1981
*Ryšavý podzim - 1984
*Nebudu si lhát - 1995