3. září v literatuře - 3. 9. 1984 zemřel Jan Zábrana

JAN ZÁBRANA

* 4. 6. 1931 Herálec u Humpolce

+ 3. 9. 1984 Praha

básník, prozaik a překladatel

Narodil se v učitelské rodině. Oba jeho rodiče se angažovali v politice (aktivní členové národně socialistické strany) a pro tuto činnost byli po vykonstruovaném obvinění z velezrady v roce 1950 (matka), respektive 1952 (otec) odsouzeni k mnohaletému vězení. Také z těchto důvodů Zábranu nepřijali ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde chtěl navštěvovat semináře klasické filologie. A tak od konce roku 1950 absolvoval alespoň čtyři semestry bohosloví; i z tohoto studia byl ovšem v polovině roku 1952 vyškrtnut. V témže roce, když byl uvězněn i jeho tatínek, byl rodině zabaven veškerý majetek a Zábrana byl nucen se vystěhovat z jejich rodinného domku v Humpolci do Prahy. Živil se jako obyčejný dělník (zámečník, brusič...). Od poloviny padesátých let se řadil k překladatelům z povolání, stal se i členem Kruhu překladatelů. Jan Zábrana zemřel v Praze na rakovinu.

Dílo

básnické knihy Utkvělé černé ikony (1966), Stránky z deníku (1968) a Lynč (1968; později pod titulem Samosoud).

Hlavními tématy jeho poezie jsou milostné vztahy a jejich nejistoty, láska, nesvoboda, smrt nebo tvoření. Od příběhů jedinců, kteří prožívají různé osudy v podmínkách politické nesvobody dochází k zobecňující charakteristice životních prožitků té části mladé generace, jíž bylo odpíráno uplatnění podle jejich vloh a talentu. Také nadužívá obrazných vyjádření, různých forem (jako je klasický sonet, litanický patos, civilní projev...).

Celkově vyšly jeho sbírky v přepracované podobě pod názvem Básně (1993).

Spolu s Josefem Škvoreckým, svým celoživotním přítelem, napsali detektivní trilogii Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964), Vražda v zastoupení (1967) a knihu pro děti Táňa a dva pistolníci (1965).

Po celý život se Zábrana věnoval překladům poezie i prózy z ruštiny a z angličtiny. Byl také editorem spisů Grahama Greena a A.C.Doyla. Překlady a antologie provázel často studiemi a esejemi. Pro poznání jeho myšlenkového zázemí i osudů proskribovaných spisovatelů jeho generace je významný výbor z jeho deníků Celý život (1992) - obsahuje deníkové záznamy vedené od gymnazijních let.

Zeď vzpomínek (1992) - cyklus básnických textů, napsaný na přelomu 60. a 70. let a vydaný posmrtně

Jistota nejhoršího (1991)

Potkat básníka (1989) - obsáhlý posmrtný výbor z doslovů a předmluv; Zábrana zde dokázal poutavým způsobem sloučit do výstižného portrétu životopisná a historická fakta

Náruč plná vřesu (1998) - skautský deník

Sedm povídek (1993) - posmrtně vydaný výbor povídek z 50. let