JOŽO NIŽNÁNSKY
* 30. 8. 1903 Veľké Brestovany
+ 7. 3. 1976 Bratislava
spisovatel, básník, novinář a překladatel
I když jeho rodina byla chudá (otec pracoval jako železniční dozorce), studoval postupně dvě základní školy na Slovensku (Brestovany a Zavar) a jednu dokonce i v Rumunsku (Satu Mare). Po základní škole absolvoval gymnázium v Trnavě. Jeho finanční situace nebyla příliš dobrá, proto si mohl nechat zdát o studiu práv, na která se zapsal - kvůli nedostatku peněz byl nucen přejít k novinařině. Stal se redaktorem a přispíval do deníku Slovenská politika, pro který pracoval od roku 1924 do roku 1939. V tomto deníku byla uveřejněna většina jeho románů, které se tiskly na pokračování. I když přestal přispívat do deníku Slovenská politika, nadále se zabýval psaním. V letech 1929 - 1939 pracoval jako externí redaktor pro plátek Nový svet, během 2. světové války (1939 - 1945) jej dokonce vlastnil. Postupem času se dostal na pozici šéfredaktora časopisů Čas v obrazoch a Demokratický týždenník (1945 -1948). Redigoval též například Život v obrazoch nebo Svet socializmu. Poté, co odešel v roce 1957 do důchodu, se začal věnovat výhradně překladům z francouzštiny, maďarštiny, němčiny a ruštiny.
Dílo
Vydal celou řadu historických románů, náměty pro jejich sepsání hledal nejčastěji v reálných slovenských dějinách 16. - 19. století. Patří mezi nejčtenější slovenské spisovatele. Román Čachtická paní je považován za největší slovenský bestseller. Nižnánského novinářské, redaktorské a publicistické aktivity jej řadí mezi nejvýznamnější osobnosti slovenské žurnalistiky 20. století.
Medzi zemou a nebom (1928) - poezie
Čachtická paní (1932) - román o Alžbětě Báthoryové
Dobrodružstva Mórica Beňovského (1933) - román
Spišské tajomstvo (1934) - román
Cholera (1934) - román
Krásna Hedviga (1935)
Studňa lásky (1935) - román
Žena dvoch mužov (1937) - román
Právo prvej noci (1937) - román
Trnava, ruža krvavá (1938)
Proti kaštieľu (1938)
Bojnické kamenné dukáty (1960)
Lásky Žofie Bosniakovej (1971) - román
Překlady:
Pohádky tisíce a jedné noci (1929) - z němčiny
George Sandová: Vítězná láska (1929) - z francouzštiny
Gaston Leroux: Syn tří otců (1930) - z francouzštiny
Lazar Iosifovič Lagin: Patent "AW" (1951) - z ruštiny
S. Üstüngel: V žaláři a na svobodě (1952) - z ruštiny
Konstantin Sedych: Dauria (1952) - z ruštiny
Sergej Nikolajevič Sergejev-Censkij: Boj o Sevastopol (1953) - z ruštiny
I. Muratov: Zore nad Bukovinou (1953) - z ruštiny
Lev Vajsenberg: Mladší sestra (1954) - z ruštiny
K. Helteš: Albrecht Dürer (1954) - z ruštiny
Jurij Bessonov: Rodina dřevorubců (1954) - z ruštiny
Valentina Alexandrovna Osejevová: Vaska Trubačov a jeho kamarádi, 3. díl (1955) - z ruštiny
Alexandras Gudaitis-Guzevičius: Pravda kováře Ignotase (1955) - z ruštiny
Géza Gárdonyi: Jágerské hvězdy (1956) - z maďarštiny
Sergej Timofejovič Aksakov: Detské roky Bagrovho vnuka (1958) - z ruštiny
Antonina Kopťajevová: Chirurg Aržanov (1960) - z ruštiny
Imre Köszegi: Děvče z Pešti (1960) - z maďarštiny
Antonina Kopťajevová: Přátelství (1961) - z ruštiny
Antonina Kopťajevová: Touha (1961) - z ruštiny
Oszkár Betlen: Život v ríši smrti Jurij Michajlovič Koroľko: Tajomstvá vojny, 2. diel (1964) - z ruštiny
Magda Szabóvá: Maškarní ples (1964) - z maďarštiny
Jenö Heltai: Jaguár (1967) - z maďarštiny