31. červenec v literatuře - 31. 7. 1853 se narodila Teréza Nováková

TERÉZA NOVÁKOVÁ

* 31. 7. 1853 Praha

+ 13. 11. 1912 Praha

spisovatelka

Pocházela z poloněmecké rodiny. Otec byl Čech, matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. K češství vedl Terézu Novákovou otec.

Navštěvovala dívčí školu S. Amerlingové, později Náprstkův Americký klub českých dam, kam ji uvedla Karolína Světlá. Důkladná znalost cizích jazyků jí umožnila číst německé a anglické autory v originále a poznat tak světovou literaturu.

Při studiu se seznámila se Svatoplukem Čechem a se svým budoucím manželem, gymnaziálním profesorem Janem Novákem. Po svatbě (1876) se přestěhovala z Prahy do Litomyšle, kde studovala lidové zvyky. Zabývala se prací v ženských spolcích a bojem za rovnoprávnost žen (jeden takový spolek založila - účelem bylo vzdělání žen). Byla též sběratelkou krojů, výšivek a keramiky.

V Litomyšli pracovala osvětově a zajímala se o národopisné studium východočeského lidu. Po dvaceti letech se rodina vrátila do Prahy. Horlivě pracovala i v ženském hnutí, založila a redigovala časopis Ženský svět. Usilovala o rovnoprávnost žen, volební právo a právo na vzdělání.

Po manželově smrti žila Nováková v Proseči u Skutče, kde napsala svá vrcholná literární díla. Zemřela v Praze u svého syna Arne Nováka.

Dílo

Z naší národní společnosti (1887)

Z měst i ze samot (1890)

Kresby a črty (1891)

Tři ženské podobizny (1897)

Úlomky žuly (1902)

Výkřiky a vzdechy (1911)

Dva obrazy staropražské (1921)

Maloměstský román (1890) - první román, fiktivní příběh dcery Karla Havlíčka Borovského Zdeňky.

Jan Jílek (1904) - hrdinou románu je českobratrský emigrant, který se vrací domů, aby posiloval své bližní ve víře. Zůstává věren svému přesvědčení i přes věznění a velké útrapy.

Jiří Šmatlán (1906) - hledač pravdy, který lepší a spravedlivější svět nikde nenachází

Drašar (1914) - životní příběh kněze Josefa Justina Václava Michla, obrozeneckého literáta

Na Librově gruntě (1907) - život na východočeské vesnici kolem roku 1848

Děti čistého živého (1909) - skupina tzv. abrahamitů chce uskutečnit říši pokoje a ducha už zde na zemi

Karolina Světlá, její život a spisy (1890)

Slavín žen českých (1894)

Ze ženského hnutí (1912)