4. červen v literatuře - 4. 6. 1922 se narodila Valja Stýblová

VALJA STÝBLOVÁ

* 4. 6. 1922 Charbin (Čína)

spisovatelka

Otec byl zeměměřič a ruský legionář. Od roku 1925 žila rodina v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu studovala hudbu, v letech 1945 - 50 medicínu. Od promoce až do odchodu do důchodu roku 1990 pracovala na neurologické klinice Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech. Od roku 1973 byla vedoucí katedry neurologie a psychiatrie LFUK a později přednostkou obou klinik.

Dílo

Většina románů a povídek je postavena na konfliktu, který souvisí buď se zdravotními problémy protagonistů nebo se zdravotnickým prostředím. Ve svých prózách spojuje prvky reportáže, osobní zpovědi, vnitřní promluvy postav s etickými reflexemi.

Podle vlastních próz napsala scénáře k televizním inscenacím – např. Až bude padat hvězda (1987), k filmům Sestřičky (1978), Skalpel prosím (1985).

Mne soudila noc – 1957 – první novela, byla přeložena do několika jazyků – námětem je otázka odpovědnosti za přerušení těhotenství

Moje velká víra – 1960 – šarlatánství „zázračného“ lékaře

Dopis Kláře - 1963

Skalpel prosím – 1981 – z prostředí neurologické kliniky, centrem děje je složitá operace mozkového nádoru u dítěte

Nenávidím a miluji – 1969 – zpověď profesora lékaři-psychiatrovi

Můj brácha - 1973

Na konci aleje – 1979 – přibližuje problematiku starých lidí, a to nejen těch, kteří žijí

v domovech důchodců, ale i těch, kteří žijí mimo ně

Povídky a romány pro mládež:

Dům u nemocnice - 1959

Až bude padat hvězda - 1966

Princ a skřivánek – 1984