4. srpen v literatuře - 4. 8. 1875 zemřel Hans Christian Andersen

HANS CHRISTIAN ANDERSEN

* 2. 4. 1805 Odense

+ 4. 8. 1875 Kodaň

pohádkář

Byl synem chorého 22letého ševce a jeho o několik let starší ženy. Pocházel z velmi chudých poměrů. Celá rodina žila a spala v jedné malé místnosti. Jeho matka byla pradlena, která ke sklonku života propadla alkoholu. Jeho nevlastní sestra byla (alespoň částečně) prostitutka, dědeček z otcovy strany pomatenec a známá odenseská figurka, kmotr byl vrátný v městském chudobinci. 

Byl přecitlivělý, ctižádostivý a marnivý. Jeho původ pro něj znamenal neustálé traumatizující ohrožení - ten zároveň vysvětluje jeho až výstřední potřebu společenského a uměleckého uznání, přecitlivělost na kritiku i nezdolnou vytrvalost v cestě za úspěchem. 

Již brzo prokazoval představivost, která byla podporována shovívavostí jeho rodičů a pověrčivostí jeho matky. Roku 1816 zemřel jeho otec a on byl nucen přestat chodit do školy a začít pracovat v místní továrně. Postavil si malé loutkové divadlo a vyrobil pro své loutky a oblečky. Přečetl všechny možné hry, které si mohl vypůjčit, mezi nimi také díla Ludviga Holberga a Williama Shakespeara.

Celé své dětství vášnivě miloval literaturu. Byl známý tím, že znal nazpaměť celé Shakespearovy hry a přednášel je, přičemž používal své dřevěné panenky jako postavy. Poměrně brzy utekl do Kodaně, kde se neúspěšně pokoušel uchytit nejprve jako loutkoherec a později jako zpěvák. 

V Kodani se setkal s ředitelem divadla Jonasem Collinem, který jej poslal studovat a zajistil mu stipendium krále Frederika VI. na gymnáziu ve Slagelse, později přešel na školu v Helsingøru, kde zůstal až do roku 1827. Andersenovi studium příliš nešlo a lze říci, že zde získal pouze základy, které již nikdy nerozšířil, dobu strávenou ve škole později nazýval nejčernějšími a nejtrpčími roky ve svém životě.

Na jaře roku 1872 spadl s postele a vážně se zranil. Již nikdy se zcela neuzdravil. Zemřel 4. srpna 1875 v domě zvaném Rolighed nedaleko Kodaně. Je pochován na Assistenském hřbitově v Kodani. Jeho pohřeb, kterého se zúčastnil i král Kristián IX., byl vyhlášen dnem národním smutku.

Světovou proslulost přinesly Andersenovi jeho pohádky. Vysoká estetická úroveň a schopnost zaujmout dětské i dospělé čtenáře řadí pohádky k světovým vrcholům tohoto žánru.

Dílo

Improvizátor (1835) - první autorův román obsahující i autobiografické prvky a inspirovaný jeho pobytem v Itálii. Měl velký úspěch doma i v zahraničí.

Básníkův bazar (1842) - zachycuje dojmy z cest slovem i kresbami.

Pohádka mého života (1855) - autobiografická próza.

Stín - pozoruhodný příběh, jehož tématem je rozpolcení osobnosti.

Pohádky vyprávěné dětem

Princezna na hrášku

Pasáček vepřů

Slavík

Sněhová královna

Císařovy nové šaty

Statečný cínový vojáček

Létající kufr

Křesadlo

Divoké labutě

Malenka

Bezová matička

Ošklivé kačátko

Malá mořská víla