4.únor v literatuře - 4.2.1808 se narodil J.K.Tyl

Cestující společnosti herecké (1845) – stať, ve které J.K.Tyl shrnul své programové zásady českého divadla a upozorňoval na to, že předpokladem pro vybudování reprezentativního divadla – Národního divadla- jehož idea se teprve rodila, je vytvořit české kočovné divadlo,které vychová pro budoucí vrcholnou divadelní instituci herce i publikum.
Vytvořil malé Kajetánské divadlo (1834-37), které přispělo k formování českého hereckého stylu. Za Tylova působení ve Stavovského divadle se Tylovou zásluhou v české kultuře stalo právě divadlo nejvýraznějším uměleckým mluvčím ideálu revoluce. J.K.Tyl přeložil, upravil nebo podle cizích předloh napsal přes padesát her, např. Tylův Král Lear (1835) je vůbec první český veršovaný překlad ze Shakespeara.
Mezi Tylovy prvotiny patří historické hry s českou tématikou – Vyhoň dub, Břeněk Švihovský aj.
Fidlovačka (1834)- v této hře poprvé zazněla Tylova a Škroupova píseň „Kde domov můj“.
Čestmír (1835) – romantické básnické drama vycházející z českých bájí
Mezi měšťanská dramata patří: Paní Marjánka, matka pluku (1845), Pražský flamendr (1846), Paličova dcera (1847), Bankrotář (1848), Chudý kejklíř (1848) – tyto hry obsahují sociální tématiku, ostře kritizují vysoké vrstvy a podporují chudé.
Vrchol tvorby J.K.Tyla spatřujeme v dramatických báchorkách: Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847), Tvrdohlavá žena (1849), Jiříkovo vidění (1849), Lesní panna (1849). Hrdinové báchorek procházejí různými situacemi, kde se jim ukazuje, kde pochybili, děj se odehrává za přítomnosti pohádkových bytostí s nadpřirozenými zásahy.
J.K.Tyl je autorem několika historických dramat: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři (1848), Jan Hus (1848), Krvavé křtiny anebo Drahomíra a její synové (1849), Žižka z Trocnova (1849), Měšťané a študenti (1850), Staré město a Malá Strana (1851). Toto poslední dílo bylo cenzurou zakázáno.

Dílo
Cílem jeho tvorby bylo vytvořit české drama. Nejprve hry pouze překládal, ale pak je začal i psát.
Hry
*Výhoň dub – tato hra je špatná, byla to jeho první hra a tento neúspěch ho na chvíli odradil od psaní. 
*Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – (1834) hra se zpěvy, z venkovského prostředí. Zcela zapadla, ale poprvé zde zazněla česká hymna. 
*Čestmír 
*Slepý mládenec 
*Paní Marjánka, matka pluku
Hry ze života pražských lidí
*Pražský flamendr 
*Bankrotář 
*Paličova dcera (1847) Rozárka je dcera venkovského paliče Valenty. Valenta se ze zoufalství a zlosti dopustí žhářství. Rozárka bere vinu na sebe, protože nechce, aby její sourozenci měli otce paliče. 
*Chudý kejklíř
Dramatické báchorky
*Strakonický dudák aneb Hody divých žen – dudák Švanda odchází do ciziny za vyšším výdělkem, ale pak si uvědomuje, co pro něj domov znamená a vrací se zpět. Tyl chtěl odsoudit lidi, kteří odešli do ciziny. Pokouší se agitovat pro myšlenku, aby lidé pracovali doma – pro národ. 
*Lesní panna aneb cesta do Ameriky – objevuje se zde stejná myšlenka jako ve Strakonickém dudákovi. 
*Tvrdohlavá žena aneb zamilovaný školní mládenec – reagovala na politickou situaci roku 1848, na tuto situaci zde je mnoho narážek. Hlavní hrdinkou je mlynářka, která nechce dát svou dceru školnímu mládenci. Horský duch ji za to spálí mlýn a nechá ji bloudit, až si uvědomí svou chybu a sebe i svou dceru provdá. 
*Jiříkovo vidění 
*Čert na zemi
Historické hry
*Krvavý soud aneb kutnohorští havíři – zachycuje zde potlačení vzpoury kutnohorských havířů v 15. stol. Inspirací mu byla stávka smíchovských havířů v r. 1844. Opat (hlavní hrdina), který se snaží vyřešit spory dohodou, je popraven. 
*Jan Hus – hra je namířena proti církvi. Je zde poměrně mnoho historických nepřesností, Hus se v Kostnici setkává s Janem Žižkou, který je pro Tyla ideálním lidovým vůdcem. Tyl udělal z Husa bojovníka za ideály roku 1848. 
*Žižka z Trocnova 
*Staré město a Malá strana 
*Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové 
*Měšťané a študenti
Nedramatická tvorba (próza)
*Dekret Kutnohorský – novela 
*Rozina Ruthartová – novela 
*Poslední Čech – neúspěšný román, obrací se k odnárodněné šlechtě. Hrabě Velenský se považuje za posledního Čecha a chce pro národ získat svého syna, který se národu vzdálil. Nakonec se mu to podaří. Řeší zde generační problémy. V tomto díle převažují romantické prvky nad realistickými. Bylo terčem kritiky Havlíčka.
Drobná díla
*České garanáty – satira 
*Pomněnky z roztěže – satira (vyd. 1844) 
*Kusy mého srdce – povídky (autobiografie) 
*S poctivostí nejdál dojdeš – povídka 
*Zloděj – povídka 
*Karbaník a jeho milá – povídka 
*Braniboři v Čechách – povídka 
*Rozervanec – odsouzení romantických životních postojů, kritika K. H. Máchy, především jeho Máje