LADISLAV STROUPEŽNICKÝ
* 6. 1. 1850 Cerhonice
+ 11. 8. 1892 Praha
dramatik, dramaturg, prozaik
Po neúspěšném dvouletém studiu na písecké reálce byl Ladislav Stroupežnický od roku 1862 zaměstnán několik let jako praktikant a archivář cerhonického zámku. V roce 1867 si v sebevražedném pokuse výstřelem zdeformoval obličej.
Brzy po nehodě se přestěhoval do Prahy, kde přispíval do několika časopisů. Nejprve se snažil prosadit jako humorista, ale později začal pracovat v Národním divadle. Od roku 1883 do své smrti v roce 1892 působil jako dramaturg Národního divadla.
vstoupil do literatury v 70. letech 19. století drobnými, převážně humornými prózami, které otiskoval v Humoristických listech, Palečkovi aj.
Dílo
Noviny a karty (1875)
Pan Měsíček, obchodník (1877)
Černé duše (1877)
V ochraně Napoleona (1878)
Zvíkovský rarášek (1883) – hra byla inspirací pro skladatele V. Nováka k napsání stejnojmenné opery
Paní mincmistrová (1885) – podle této hry natočil režisér Otakar Vávra film Cech panen kutnohorských
V panském čeledníku (1887) – veselohra z jihočeské vesnice vyniká vykreslením charakteristických vesnických vtipů
Sirotčí peníze (1887)
Václav Hrobnický z Hrobnic (1888)
Vojtěch Žák, výtečník (1890)
Zkažená krev (1891)
Na Valdštejnské šachtě (1892)
Humoristické čtení (1875)
Cavani (1878)
Rozmarné historky (1879)
Povídky a novely (1881)
Synové grafitového rytíře (1881)
Z Prahy a venkova (1891)