7.duben literatuře - 7.4.1962 zemřel Jaroslav Durych

JAROSLAV DURYCH
* 2.prosince 1886, Hradec Králové
+ 7.dubna     1962 Praha
Český prozaik, básník, dramatik a publicista.
 
Jaroslav Durych (2. prosince 1886, Hradec Králové – 7. dubna 1962, Praha) byl český prozaik, básník, dramatik, publicista, římskokatolický teolog a vojenský lékař.

Příbuzenstvo
otec Václav Durych
Velmi brzy osiřel. Nejprve studoval církevní seminář v Příbrami, ale byl vyloučen za četbu zakázané literatury. Poté odešel do Prahy, kde vystudoval lékařskou fakultu. Fakultu dokončil v r. 1913 a protože studoval na vojenské stipendium, působil za první světové války jako vojenský lékař v Haliči. Po válce si v Přerově zřídil soukromou praxi, brzy se vrátil do vojenské služby, v československé armádě dosáhl hodnosti plukovníka.

Někdy bývá dokonce označován za „disidenta 1. republiky“, a to kvůli odmítavému postoji k antikatolicismu, který panoval v Československu mezi válkami. Velmi tvrdě kritizoval Karla Čapka, především za jeho pacifismus. Svými názory se řadí k nejkonzervativnějším autorům, svou potřebou a vynucováním pevného řádu, který panoval v armádě, téměř až k fašismu.

Za nacistické okupace a v době komunistického režimu v Československu žil Durych v izolaci a jeho díla nesměla být vydávána. Vyšlo mu pouze několik novinových článků, které napsal pod pseudonymy. Pohřben je na hřbitově v pražském Bubenči.
 
Dílo:
O Durychově tvorbě lze říci, že za nejlepší část českých dějin považuje dobu pobělohorskou (po r. 1620) – tj. katolické baroko. V jehož duchu chápe i svou koncepci české minulosti. Dále lze říci, že se zabýval sociální problematikou a usiloval o pevný řád, který nacházel v náboženských jistotách a v hledání absolutna. Chudobu a bídu (u něj často ženy), nechápal jako sociální problém, ale jako Boží vyznamenání. Hlavní úlohu v jeho historickém díle nenesou masy, ale spíše schopní jedinci, kteří však nejsou romantisováni. Díky kontrastům mezi dobrým a zlým a jejich věrném líčení, lze hovořit o „barokním naturalismu“.

Eseje
Pláč civilisty - 1937, proti Čapkovi, kritizuje zde jeho názory, hlavně nedostatečné vlastenectví, nejednoznačnost. Dále jako voják kritizuje, že Čapek nebyl na základní vojenské službě.
Poezie
Cikánčina smrt
Panenky – oslava žen
Žebrácké písně – obraz bídy
Píseň milostná
Eva
Básně (1930) – shrnutí výše jmenovaných básní, oslava ženství, ovlivněno katolickou vírou
Beskydy – symbol domova
Próza
Jarmark života (1916)
Tři dukáty (1919)
Nejvyšší naděje
Tři trojníčky(1923)
Smích věrnosti (1924)
Kouzelná lampa (1926)
Romány
Na horách (1919)
Paní Anežka Berková (1931)
Sedmikráska (1930)
Píseň o růži (1934)
Duše a hvězda
Boží duha (posmrtně 1969) – novela
Děti – novela
Historické
Nejvýznamnější částí Durychovy tvorby jsou historická témata.
Bloudění (1929) – trilogie z období třicetileté války, tzv. Velká valdštejnská trilogie
Rekviem (1930) – valdštejnská trilogie, která je tvořena třemi povídkami, tzv. Malá valdštejnská trilogie
Masopust (1938) – děj se odehrává za vpádu Pasovských do Prahy (1611)
Služebníci neužiteční (1947?-?) – čtyřdílný cyklus, poslední tři díly vyšly v Římě.
Drama
Divadelní hry, týkají se církevních námětů nebo dějin:
Svatý Jiří
Svatý Vojtěch
Svatý Václav
Štědrý večer

 




 
Odkazy | Tvorba www stránek