8. srpen v literatuře - 8. 8. 1926 se narodil Jiří Levý

JIŘÍ LEVÝ

* 8. 8. 1926 Košice

+ 17. 1. 1967 Brno

literární teoretik, historik

Syn vysokoškolského profesora romanistiky a překladatele z francouzštiny Otakara Levého. Po středoškolském studiu se věnoval studiu angličtiny a češtiny na Masarykově univerzitě v Brně (PhDr. 1949). V letech 1950 – 1963 přednášel na Palackého univerzitě v Olomouci, od roku 1964 působil na katedře české literatury a literární vědy na brněnské univerzitě. Kandidátská práce Vývoj překladatelských metod v české literatuře (1957), habilitační práce Základní otázky teorie překladu (1958) a doktorská práce Problémy srovnávací versifikace (1963) vymezují zcela zřetelně okruh jeho badatelských zájmů. Přispíval do domácích a zahraničních vědeckých časopisů, přednášel doma i v zahraničí o problematice překládání.

V Brně zorganizoval dvě versologické konference, založil Skupinu pro exaktní metody a mezioborové vztahy. Byl členem Svazu československých spisovatelů, aktivně pracoval v překladatelské sekci Svazu českých spisovatelů, působil v mezinárodní překladatelské organizaci FIT. Byl členem redakčních rad Odeonu, časopisu Česká literatura, Dialogu, časopisu Babel a redaktorem sborníku Teorie verše.

Spolu s J. F. Fraňkem redigoval edici Český překlad. Jako první svazek této edice vyšla Levého publikace České teorie překladu. České teorie překladu obsahují Levého studii Vývoj překladatelských teorií a metod v české literatuře a soubor závažných úvah českých překladatelů, kde jsou formulovány překladatelské normy od 15. století do roku 1945.

Všímá si geneze překladu a stavby překládaného díla. Zaměřuje se hlavně na překládání poezie. Nemalou pozornost věnoval i teorii verše. V mnoha studiích se zamýšlí nad versologickými problémy v souvislosti s problematikou překladu (Izochronie faktů a izosylabismus jako činitelé básnického rytmu, Rytmus verše jako prostředek dramatické interpretace, Verš české lidové poezie a jejích ohlasů, Vývoj českého divadelního blankversu aj.).

Závažné jsou rovněž studie monografické, práce o T. S. Eliotovi, W. Whitmanovi, B. Jonsonovi aj. Posmrtně vyšel soubor cizojazyčných studií Paralipomena (1971) a výbor studií Bude literární věda exaktní vědou? (1971). Svůj význam měla i informativní antologie Západní literární věda a estetika (1966) a Současné divadelní překladatelství (1966).

Dílo

O překládání Máchova Máje

Význam a metodika překladatelských cvičení při vyučování cizím jazykům

O některých zákonitostech překladatelské věrnosti

O stylu překladu, Host do domu 2

Překladatelský proces - jeho objektivní podmínky a psychologie

Vývoj překladatelských teorií a metod

Čapkův Loupežník a Shakespeare

Kapitoly z teorie a metodiky překladu

České teorie překladu

Úvod do teorie překladu

Kombinační možnosti verše

Rytmus verše jako prostředek dramaturgické interpretace